07-Ghost - 2.kapitola - Nepopsatelný pocit

---

     Naštvaný Frau si to mířil přímo na oběd. Nejen, že zaspal, ale ještě k tomu první, co si vybavil, když otevřel oči byl Kiyoshi. Měl ruce zatnuté v pěst a rychlím tempem mířil do jídelny. Aby toho ještě nebylo málo, jeho jméno slyší všude kolem. Sestry se o něm baví čím dál víc. ,,Kiyoshi-san je roztomilý!", ,,Kiyoshi-san mě dnes chytl, když jsem padala ze schodů!" Už to nemohl vydržet. Ten zmetek si sem prostě přijede a všichni jsou z něj pryč. Bůhví jestli to není nějaký úchyl a nebude obtěžovat sestry. Proč o tom vůbec přemýšlím?

    ,,Frau, kde si byl celé dopoledne!" vrčí na něj Castor jen co ho vidí ve dveřích.

,,Buď zticha, zaspal jsem." ušklíbne se Frau. Hned jak spatří Kiyoshiho tak sebou trhne.

,,Zaspal si? To se ti nestává moc často..." přemýšlí Labrador.

,,Prostě jsem zaspal. To se může stát." obhajuje se Frau.

,,Mmmm, je to divné." konstatuje Chico s Katashim.

,,Bože, vy naděláte. Nikdy jste nezaspali? Přestaňte to tolik řešit." zamumlá Kiyoshi, zatímco usrkává své kávy. Zastal se ho? Všichni o tom rázem zmlkli a hleděli si oběda. Proč bych měl být rozrušený z toho, že se mě zastal. Normální věc. Každý koho to nezajímá by to tak udělal. Přesně tak. Nemá cenu mít nějaké naděje. Naděje? Na co doprdele potřebuju naději! Blonďák se začne zase ládovat jako o život.

,,Je to u něj normální?" ptá se Katashi nechápavě.

,,Nikdy tohle nedělal." konstatuje Castor.

,,To bude přebytečný stres." přikyvuje Chico. Mezitím se Frau uklidní a začne jíst jako normální člověk. Pohledem se zastaví na Kiyoshim, který se zrovna horlivě hádá s Chicem. Má tak pronikavý, ale přesto jemný hlas. Frau sklopí hlavu a snaží se soustředit na jídlo.

,,Naa, Kiyoshi." drbne do něj Arata.

,,Hai?" špitne Kiyoshi.

,,Mohl by jsi mi večer pomoct s tréningem zaiphonu?" zeptá se poněkud s obavami.

,,Máš se zaiphonem nějaké problémy?" vyprskne Kiyoshi.

,,Nee, to ne. *Zakroutí Arata hlavou* Jen bych chtěl trochu cvičit." nevinně se na něj podívá.

,,Jasně, pomůžu ti." věnuje mu jeden úsměv a sestry vzadu se zničehonic rozpiští. Frau si povzdychne a probodne nic netušícího Kiyoshiho pohledem.

,,Tak se sejdeme o půlnoci na dvoře. Najdem nějaké místo a pustíme se do toho." přežvykuje Kiyoshi jednu z Labradorových jedlích kytek.

,,Co to k sakru jíš?" vyjekne Chico při pohledu na kytku v jeho ústech.

,,To je jedlá kytka. Je dobrá!" zírá na něj nechápavě Kiyoshi. Chico vezme opatrně kytku do ruky a nervózně polkne.

,,Itadakimasu." špitne a zakousne se do kytky. Na chvíli se zarazí. ,,Umai!" začervená se.

,,Dajo naaa, naaa!" (Dajo naaa = ve smyslu ,,že jo?") Katashi se zničehonic rozesměje.

,,Co je?" vyjeknou jednohlasně.

,,Teď to bylo krutopřísně vtipný." zvážní. Chico s Kiyoshim se na sebe podívají a začnou se smát. Frau nenápadně pozoruje smějícího se Kiyoshiho. Je to chlap. Ovládej se trochu. Je pravda, že o vztahu s mužem v celibátu nic není, ale....DOPRDELE! Blonďák se zvedne od stolu a rychlími kroky mizí pryč.

       Arata už netrpělivě čeká na Kiyoshiho, který mu bude pomáhat s tréningem.

,,Gomen, jdu pozdě." přiběhne k němu Kiyoshi.

,,Nedělej si s tím starosti." namítne Arata mile. Uběhne chvilka a oba už spolu bojují. Kiyoshi se nechá trochu unést a na poslední chvíli si všimne, že se Arata nevyhne jeho útoku. Na poslední chvíli ho shodí na zem a zaiphonem, který předtím vyslal si drobně poraní ruku.

,,Kiyoshi. Daijobu?" objeví se na Aratově tváři hysterický výraz.

,,Nedělej si starosti. Je to jen škrábnutí." usměje se Kiyoshi.

,,Co to meleš vždyť ti to krvácí!" vykřikne.

,,Říkám, že to nic není." Arata ho neústupně chytne za ruku a táhne ho na ošetřovnu.

     ,,Co jste proboha dělali?" vyjekne Libelle, když vidí Kiyoshiho ruku.

,,Měli jsme malý tréning. Ale nic to není, nemusíš si dělat starosti." uklidňuje ji.

,,Přestaň být tak tvrdohlavý! Když ti to krvácí tak to asi nebude v pohodě!" zasyčí Arata. Libelle mu ruku opatrně ošetřuje a nakonec mu to obváže.

,,Nech tu ruku pár dní v klidu a zítra přijď, abych ti to mohla převázat, Kiyoshi-san." oddychne si Libelle.

,,Arigato gozaimasu!" pokloní se Arata.

,,Arigato." šeptne Kiyoshi.

,,Mooo, nemusel jsi mě zachraňovat já bych se tomu nějak vyhnul." syčí Arata po cestě. ,,Akorát to skončilo tak, že jsi mě zachránil jako vždycky."

    ,,Hele, nejsi na biskupa až nějak moc rozjetý, když jde o sestry?" ptá se podrážděně Frau Kiyoshiho, když stojí u fontány.

,,Co tím máš na mysli?" podívá se na něj nechápavě.

,,Když mají nějaké trable tak jim pořád pomáháš, chráníš je a zachraňuješ. Nejsi až moc zvrhlý?"

,,Dovol? To, že se chovám jako gentleman přece ještě neznamená, že jsem úchyl! A navíc, dívky jsou jemná stvoření, které je třeba ochraňovat to nevíš?" hájí se Kiyoshi.

,,Jasně, jasně. Jen říkám, že je to divný." ušklíbne se.

,,Kdyby ses k nim choval alespoň trochu gentlemansky taky by tě to nezabilo."

,,Haaaa?" vyjekne Frau.

,,Ale nic." oddychne si.

,,Frau! Můžeš na chvíli za Arcibiskupem?" volá na něj Castor.

,,Omluv mě." otočí se ke Kiyoshimu a jde pryč.

,,Co po tobě chtěl?" příjde k němu Chico a Katashi.

,,Že se prý až moc starám o sestry. Tsss! Má mě snad za někoho, komu se líbí ženy?" ušklíbne se.

,,Aha. No musíš myslet taky na to, že v tuto chvíli by tě naprosto přirozeně ženy přitahovat měli." drbne do něj Katashi.

,,Mooo, ztichni." zasyčí. ,,Mám toho plný zuby. Čekal bych, že alespoň biskupové budou vědět, jak se chovat k ženám, ale asi jsem toho očekával moc."

,,No jo, některý věci prostě nezměníš, Ki-chan." konstatuje Chico.

,,Máš pravdu." zadívá se do fontány.

,,Pro nás je teď prostě hlavní, abychom se chovali jako normální muži a hlavně biskupové. Bude to tak lepší, na?" pousměje se Katashi.

,,Já vím." pokusím se o úsměv.

,,Musíš uznat, že je to alespoň větší zábava než tam, kde jsme byli předtím." šťouhne do mě Chico.

,,To se vsaď!" začnu se smát.

,,Co se tady tak flákáte?" přiběhne Arata. 

,,Kiyoshi, pojď semnou. Musí ti převázat tu ruku."

,,Hai, hai, už jdu." přikyvuje hlavou.

,,Převázat? Ki-chan, co se stalo?" vyprskne Katashi.

,,Zranil se kvůli mě při našem tréningu." vysvětlí jim Arata.

,,Ahh, soka." zavrtí Chico hlavou.

     Dnes mu ruku převazuje Rosali. ,,Bolí tě to?" ptá se starostlivě.

,,Ani ne. Vůbec o tom nevím." pousměje se.

,,Zítra ještě prosím přijď na převázání a za 2 dny by sis už ten obvaz mohl sundat."

,,Jasně."

,,Slyšel jsem, že tě prý ten biskup Frau považuje za úchyla." směje se Arata při cestě na dvůr.

,,Už to tak bude." zasměje se společně s ním.

    ,,Takže tohle všechno se musíme určitě naučit?" ptá se Arata s Teitem jednohlasně, když jim Kiyoshi podává knížky, které by měli přečíst a znát je za 2 týdny.

,,Jo. Potom si vás z toho vyzkouším a přejdem na další várku."

,,Si vážně skvělý, Kiyoshi-san. Máš v tom dobrý systém a tak si myslím, že se to nakonec zvládnu naučit." pochválí ho Teito. Ve vzduchu jde cítit nenávistná aura. Tak nestačily by komplimenty od sester...ještě ten malej spratek ho bude vychvalovat. Ale já ti ještě ukážu Benjiho Kiyoshi. Ukážu ti, že na mě, biskupa Fraua, za žádnou cenu nemáš. Bwahahahaha!

      Je sice noc, ale Kiyoshi se vydává v županu do kuchyně, protože ho probudil šílený hlad. Nebyl ale jediný. V kuchyni se střetl s Frauem, který byl oblečený v dlouhém tmavě modrém kabátu.

,,Co tu děláš?" vyjekne Frau překvapeně.

,,Dostal jsem hlad. Co tu děláš ty?"

,,To samé." zasměje se. Kiyoshi se chystá otevřít lednici, ale při otvírání se jejich ruce dotknou. Jejich pohledy se střetnou.

,,Gomen." řeknou jednohlasně a oba se oddálí od ledničky.

,,Ty první." namítne Frau a zadívá se jiným směrem.

,,Jasně, díky." pousměje se Kiyoshi a vybírá si něco na jídlo. Frau si zatím prohrabává vlasy. ,,Co je tohle k sakru za pocit? Proč celé moje tělo začalo hořet, když jsme se navzájem dotkly. Proč mě přepadl chtíč ho políbit. Je to chlap, Fraue. Chlap! Jste oba biskupové. Tohle je nepřípustné. Lidi by se na to dívali ještě znechuceněji, než kdyby sis začal s nějakou dívkou. A navíc...Kiyoshi určitě není na chlapy. Proč musím k sakru pořád přemýšlet takhle!" honí se mu hlavou.

,,Si na řadě." přeruší ho v přemýšlení Kiyoshi, který něco žvýká a je u toho děsně roztomilý.

,,Umm, jasně." kývne Frau hlavou a zaboří svůj pohled do ledničky.

Pohled Katashiho, Arata, Kiyoshiho a Chica se nedá vyjádřit slovy. Přímo před nimi se objevila jedna osoba, kterou tady vůbec nechtěli spatřit.

,,Nakamura Yuki?" zopakuje po ní Castor jméno.

,,Hai. Potřebovala bych tu jen pár dní zůstat." zatváří se dívka poněkud nevinně.

,,Jistě. Naše dveře jsou otevřeny pro všechny." říká Labrador mile. Jakmile prochází kolem Katashiho a ostatních vrhne na ně pohled, který říkal: ,,Zničím Vás. Všechno, co tajíte zjistí."

     ,,K sakru! Co tu do háje dělá?" zatne Kiyoshi ruku v pěst.

,,Zachovej klid. Snad to nebude tak hrozné, jak se zdá." snaží se Katashi myslet pozitivně.

,,Hele, nerad ti kazím iluze, ale strč si svůj optimismus ty víš kam." zavrčí Chico.

,,Začínám se bát nejhoršího." špitne Arata.

      ,,Moc ti děkuju, Kiyoshi-san. Zase jsi mě zachránil před pádem." děkuje mu sestra, která uklouzla na schodech a on ji na poslední chvíli chytnul.

,,Opravdu nejsi zraněná?" pohladí ji po vlasech a na jeho tváři je starostlivý výraz. Sestra celá zrudne a začne kývat hlavou, že není. Yuki, která ho z dálky pozoruje se jen uchechtne.....