1: Sasuke se přidal k Akatsuki, ...

,,Co je tohle za pohled?“ ohrne si Akira ret přes horní a udělá na mě podivný /dneska už tak 150 tý/ podivný, ale přesto vtipný ksicht.

,,Betsuni nandemo.“ pokrčím rameny celá unavená, roztřískaná a vyprahlá.

,,Neeee-chaaan!“ vybýhá k nám z vesnice rozzářený Naruto, vyslečený do půl těla, za prdelí se svými asi 150 klony. Za ním podivným tempem běží Kakashi a Yamato. Eh, zdá se mi to nebo jim zdrhnul při tréningu?

,,Ah, Naru.“ rozjasní se mi tvář a usměju se. ,,Co to proboha děláš?“ pozvednu obočí, když ke mně se smíchem doběhne.

,,Eh, trošku jsem jim utekl dattebayo.“ zasměje se. ,,Nee, Yamato-taichou je opravdu divnej.“ nakloní se ke mně a zakryje si ústa, aby jej nikdo neslyšel.

,,Myslím, že to si nevychytal, Naruto.“ začne se Akira smát tak moc, až se její obvazy na hrudi začnou barvit krví.

,,Zase se ti ty zranění otevřeli!“ doběhnu k ní a pořádně ji třísknu do hlavy.

,,Iteeee, baka!“ ožene se po mě katanou.

,,Oh, to bylo těsné.“ schovám se za Naruta, který to schytal za mě. Uff, ještěže ta katana byla v pouzdře.

,,Y-Y-Yamato-taichou?“ schová se Naruto na oplátku zase za mě, když ho Yamato začne vraždit pohledem.

,,Co si říkal, že jsem?“ zadívá se mu zhluboka do očí a já začínám mít pocit, že tím za chvíli Narutovi způsobí infarkt.

,,Naruto! Je čas na tréning.“ dá si Kakashi ruce v bok a nahodí výraz alá Like a boss. Naruto se ihned postaví do pozoru a přiloží si dlaň z čelu.

,,Hai, Kakashi-sensei!“ kývne hlavou. ,,Gomene, nee-chan. Musím se vrátit.“ zatetelí se štěstím.

,,Tsunade-sama vás už jistě očekává.“ setřepe ze sebe Yamato ten děsivej pohled.

,,A-Ah!“ kývnu hlavou. ,,Gambareee, Naruto!“ zamávám mu než zmizí.

,,Ah, gambarimasu!“ oplatí mi zamávání.

,,Tak tak přemýšlím...neměli by jsme jim říct, že se Sasuke nebo jak se jmenuje přidal k Akatsuki?“ zatváří se Akira vážněji než obvykle.

,,Umm.“ zamyslím se. ,,Asi jo. Ale nejdřív to řeknem Tsunade.“ kývnu hlavou. ,,A taky tě nejdřív musí někdo vyléčit.“ ukážu prstem na rány na jejím břiše.

,,To přece nic není.“ pokrčí Akira rameny.

,,Já ti dám, že to nic není.“ stoupnu si k jejímu boku, její ruku si hodím na rameno, abych jí mohla pomoct s chůzí.

,,Arigato.“ zavře oči a usměje se na mě.

,,Dommo.“ oplatím jí úsměv.

,,Rossali. Nevěděl jsem, že už jsi tady.“ připlete se nám do cesty Sai jen co projdeme bránou.

,,Yo, Sai!“ mrknu a usměju se.

,,Konnichiwa, Sai.“ neotálí Akira a také ho pozdraví.

,,Jaká byla mise?“ zastavíme se na chvíli uprostřed cesty.

,,Ale jo, šlo to. Znáš ty ANBU mise.“ zasměju se.

,,Otrava, že.“ rozesměje se i Sai, i když jeho smích vypadá ještě pořád tak nějak zvláštně.

,,Co máš na tváři?“ vyjeknu překvapeně, když si všimnu jeho napuchlé tváře.

,,Zase si nazval Sakuru příšerou?“ rozechláme se Akira.

,,H-Hai...ale tentokrát to bylo nechtěně.“ podrbe se Sai v zátýlku.

,,Akira, Rossalie! Tsunade-sama už na vás čeká!“ přibíhá k nám Shizune s Tsunadiným prasetem v náručí.

,,Co se tak tváříš? Tsunade je zase naštvaná?“ uškne se Akira a pohodí svými krátkými tmavě modrými vlasy.

,,T-Trošku.“ podrbe se Shizune na bradě.

,,Pche. To zas bude.“ protočí Akira oči.

,,Měli by jsme vyrazit...nebo nás opravdu zabije.“ povzdychnu si.

,,Nani?! Přidal se k Akatsuki?!“ zvedne se Tsunade od stolu a nevěřícně na nás kouká. Obě polkneme a přikývneme. ,,Je to stoprocentní?!“ dodá zvýšeným hlasem.

,,Hai. Víme to od člena Akatsuki.“ odpoví Akira vážně.

,,Zabili jste dalšího člena?!“ zvýší svůj hlas ještě víc.

,,Ie, nezabili.“ začnu máchat rukama. Celá situace je sice vážná, ale ve vzduchu je hrozné napětí, což mě znervózňuje.

,,Proč ne?“ zavrtí hlavou.

,,O-Ona na něj jen spadla a tak nějak nám to prostě řekl.“ ukazuje na mě Akira prstem. Její hlas se mírně třepe. Je stejně nervózní jako já.

,,Spadla?“ objeví se jí nad hlavou tečky.

,,Je to docela na dlouho.“ podrbu se na hlavě.

,,Ma ika. Hlavně, že jste splnili svoji misi a jste v pořádku.“ usměje se a sedne si zpět na židli. ,,Ví o tom už Naruto?“

,,Ie. Nejdřív jsme to chtěli říct vám.“ zakroutím hlavou.

,,Yosh. Nejspíš už se dozvěděl o pravdě, proč byl Uchiha klan vyvražděn a teď bude chtít zničit Konohu. Některá z vás běžte za ním a zavolejte mi ho sem.“ podepře si rukama hlavu a vážně se na nás zadívá.

,,Chcete mu to říct?“ namítne Akira nevěřícně.

,,Nic jiného mi nezbívá.“ pokrčí Tsunade rameny. ,,Měl by to vědět.“

,,Naru!!“ běžím rovnou k němu, když se se svými klony snaží chakrou rozřezat list.

,,Nee-chan.“ zastaví se na chvíli. Otře si pot z čela a tázavě se na mě zadívá.

,,Tsunade-sama s tebou chce mluvit.“ ukážu prstem na budovu její kanceláře.

,,Tsunade-baachan?“ povytáhne obočí.

,,Hai, je to docela důležité.“ namítnu vážně.

,,Ah, soka.“ pokyvuje chápavě hlavou. Dojde ke kamenu, sebere z něj své tričko s mikinou a začne se oblékat.

,,Bude za chvíli zpátky.“ otočím se ke Kakashimu a Yamatovi, kteří se dívají střídavě na sebe a oblékajícího se Naruta.

,,Jasně.“ pokrčí oba rameny.

,,Ty víš, co mi chce Tsunade-baachan říct?“ otočí ke mně svůj pohled, když ho k ní doprovázím.

,,Hai, vím.“ zadívám se na nebe a potom na něj. Pokusím se o úsměv, i když mi to zrovna moc nejde.

,,O čem to je? Oshiete, dattebayo!“ namítne nadšeně.

,,Uvidíš.“ odhrnu si vlasy z čela.

,,Hmmm. Proč mi to nechceš říct?“ změří mě pohledem a dělá naštvaného.

,,Nebuď tak nedočkavý.“ káravě se na něj usměju a pohrozím mu prstem.

,,Hai.“ zašklebí se a dá si ruce za hlavu. ,,Kam teď půjdeš ty?“ zastavíme před dveřmi.

,,Přemýšlím, že si zajdu na ramen.“ usměju se.

,,Honto? Neee, nee, tak počkej na mě a půjdeme spolu!“ rozzáří se mu oči.

,,Wakatta. Sejdeme se tam?“

,,Ah!“ kývne hlavou. Zaklepe na dveře. Vchází a já odcházím. Ah, dlouho jsem nebyla bráškovi zanést květiny. Pozastavím se u Yamanaka květinářství. Po chvíli výjdu s kyticí krásně vonících květin. Mířím k náhrobnímu kamenu, kde jsou jména všech, kteří umřeli v boji. Hned, co vidím onen kámen, nahrnou se mi slzy do očí. Zakroutím hlavou, abych je setřásla.

,,Konnichiwa...Minato-niichan.“ šeptnu a zadívám se na jeho jméno. ,,Konnichiwa...Kushina-nee-chan.“ dodám. Vždycky, když se tu zastavím, moji mysl zaplňují vzpomínky. Položím pod náhrobní kámen květiny a mlčím. Přece jen po mojí tváři steče jedna slza. Cuknu sebou, když mi někdo položí ruku na rameno.

,,Taky mi moc chybí.“ zaslechnu Narutův tichý hlas.

,,N-Naru?“ vykoktám ze sebe. Vůbec jsem ho neslyšela přijít.

,,Tak tady jste. Jdeme na ten ramen? Umírám hlady!“ uškne se za námi Akira ležérně opřená o strom.

,,A co tvoje zranění?!“ doběhnu k ní a upřeně si prohlídnu její hruď.

,,Potkala jsem po cestě Sakuru a ta mě bez jakýkoliv otázek vyléčila.“ pokrčí rameny.

,,To je celá naše Sakura-chan.“ zatetelí se Naruto. Pomalými kroky se vydáme na ramen.

,,Řekla ti to Tsunade-sama?“ otočím k němu svůj pohled.

,,Ah.“ přikývne Naruto. ,,Proč mi o tom nikdo neřekl už dřív? A hlavně...proč to nikdo neřekl Sasukemu?“ sklopí hlavu.

,,Jsou to přísně tajné informace, víš?“ svraštím obočí.

,,Demmo...co teď chce Sasuke dělat?“ pozvedne ke mně svůj pohled.

,,Chce zničit Konohu.“ přidá se do konverzace i Akira.

,,Nani?!“ vyjekne Naruto.

,,Nemohla si to říct trochu jemněji?“ probodnu ji pohledem.

,,Sorry.“ zamáchá rukama se štěněčím výrazem.

,,Demmo...to přece...“ zatne Naruto ruku v pěst.

,,Daijobu...uděláme cokoliv, aby se to nestalo, ina?“ povzbudí ho Akira svým výrazem.

,,Ah!“ povzbuzuju ji.

,,Máš pravdu dattebayo!“ objeví se i Narutovi na tváři úsměv. ,,Za to mě zvete na ramen.“ dá si ruce za hlavu a postaví nás před hotovou věc.

,,Hai. Akira nás pozve.“ začnu si pískat a nevinně se rozhlížet po okolí.

,,Chmf. Otrava.“ ušklíbne se Akira. ,,Ale jo. Pro jednou bych vás pozvat mohla.“ zakroutí hlavou.

,,Sha-nna-rooo!“ ozve se Sakuřin řev z podniku kolem kterého zrovna procházíme. Ze dveří vyletí Sai rychlostí blesku /asi 2000km/h / a zasekne se až o sloup s elektřinou.

,,Asi jí zase řekl nějakou přezdívkou.“ podrbe se Naruto na bradě s kapičkou u hlavy.

,,On se nepoučí.“ tiká Akiře obočí.

,,Měli bychom ho nějak vyškolit.“ cuká mi koutek.