11. Sdružení Ženských Shinigami - Dovolená.

        Dá se říct, že na vaření a úklid v Kuchikiho domě jsem si zvykla. Už mi to příjde jako denní rutina a nevadí mi to tak jako na začátku. Taky jsem si zvykla na jednu večerní věc a to jsou noční telefonáty s Rukiou a podvečerní s Hiyori. Když telefonuju s Rukiou tak se nám většinou Ichigo vmísí do hovoru a povídá si semnou deset minut o tom, že Yuzu je prý nešťastná, že tu nejsem a co jí má jako říct. Telefonáty s Hiyori jsou většinou dvojí a to jednak s Hyori a potom ještě se Shinjim. Asi jde opravdu na kluky jaro!
          Musím se pochlubit ještě jednou věcí, z které mám radost a to tou, že Riley byl navrhnut, aby zkusil zkoušky na kapitána 5. divize! Říkal mi to trošku odměřeně, protože z toho prý nemá dobrý pocit. Ale já vím, že má strach z toho, že když je tak mladý tak nebude nikým respektovaný. To je celý on! Vlastně říkal, že to, aby se stal kapitánem navrhly 3 kapitáni a Velícímu kapitánovy to nepřišlo jako nejhorší nápad. Ale kvůli jeho věku bude muset zkoušky podstoupit. Ale já už vím, že to určitě zvládne, protože vím jak moc je silný. Když zaplníme volné kapitánské místo po Aizenovi Rileyim tak potom už zbude jen jedna divize bez kapitána, což se mi zdá parádní!
        Dneska mě čekalo papírování s Kuchikim, které se už ale blížilo alespoň trochu ke konci, ale začíná se mi zdát, že jsou ty hromádky papírů nekonečné. Myslím, že i on z toho začíná být unavený, protože jeho výraz ohledně papírů je čím dál tím kyselejší. Zdá se, že ruka více-kapitána mu opravdu chybí, protože dokud jsem se nedostala na místo 3.důstojníka všechno zvládal sám! Teda podle toho, co říkala Elizabeth. Při papírování se mi konečně daří nedělat černé tečky inkoustem tam kam nepatří, takže na sebe začínám být alespoň trošku pyšná i když né moc, protože tohle obvykle zvládnou normální děti a né skoro 100 letá slečna jako jsem já! No co, každý máme nějakou mezeru ve vzdělávání. Pcheee!
        Na oběd jsme šli s Kuchikim společně, protože teď, když už je teplo, jsou stoly na oběd venku a tak jíme všichni skoro spolu. Vzala jsem si tácek s jídlem a ihned jsem začala očima hledat Rangiku a Hinamori, které seděli u stolu s Isane, Nemu a Yachiru. Trošku mě zarazilo, že tam sedí i Yachiru, protože obyčejně sedí Kenpachimu na klíně a ujídá mu jeho jídlo. Společně se mnou si přisedla i Nanao, u které jsem si nevšimla, že stála ve frontě za mnou. Rangiku mluvila o tom, že bychom si mohli jako sdružení ženských shinigami udělat dovolenou a na pár dní vypadnout ze Soul Society, což mě přišlo jako skvělý nápad. Hned jsme to začali vymýšlet a eh...zrovna mě připadl úkol to domluvit s Velícím kapitánem, abychom se neptali svých kapitánů zbytečně. Grrr, je opravdu náročné být zrovna jeho vnučkou..
       Mise splněna! Yama-jii byl naporcován a mě se podařilo ho přemluvit s psími očkami, abychom si jako křehké dívky mohli odpočinout. Domluvila jsem s holkama, že pokud budou chtít, vezme sebou ještě Rukiu, Inoue, Hiyori a Lisu. Hlavně Nanao byla ráda, když se dozvěděla, že ta Lisa je Lisa, která před 100 lety dělala více-kapitánku jejího kapitána. Soi Fon se nás zeptala, zda-li by mohla jet taky a jestly bychom sebou vzali Yoruichi. Samozřejmě jsme řekli, že ano a tak už to jelo.
Jako místo pro naši dovolenou jsme si vybrali ve Skutečném světě jedno místečko, kde je takový pralesík a uprostřed něj je vodopád. Vzali jsme si stany, spousty jídla a nějaký alkohol a na 10 dní jsme vypadli od našich povinností a všech kapitánů. Ve stanech jsme spali po dvou a já měla stan s Rangiku. Jednou takhle v noci jsem se probudila, protože jsem potřebovala na toaletu. Sedla jsem si, házela na sebe mikinu a slyšela jsem jak něco Rangiku říká.