29. Rossalie X Aizen.

       Běžím gargantou přímo vpřed. Přímo do Karakury, která nyní, v tento čas leží v Soul Society. V hlavě se mi mihají ty nejrůznější myšlenky. Přemýšlím nad Byakuyou, nad všemi v Soul Society a nad všemi ve Skutečném světě. Přemýšlím nad tím, jestli je vůbec možné, aby sem Aizen přece jenom dorazil. Když dorazí...zvládnu to? Jedno vím jistě, pokud teď nadešel čas umřít, tak ten parchant umře se mnou. Musím věřit, věřit v to, že vyhraju. I když víc se těším na to, až si vychutnám toho parchanta Gina.

****

      Procházím se Karakurou. Všichni lidé jsou uspaní, ale i přes to mám obavy, že by někdo mohl být vzhůru. Vyndám z kapsy super náplast od Urahary. Je navržená tak, aby skryla reiatsu, které mají kapitáni v bankaii. Dal mi ji, abych se do bankaie dostala dřív, než se setkám s Aizenem, protože by mi možná nedal možnost ho potom aktivovat. Přejdu do bankaie a vycítím pár slabých reiatsu. Že by se někdo probudil?

      Jak jsem si myslela. To reiatsu je Ichigových přátel, kteří si nic netušící kráčí v ulicích. Zatím tu Aizen není, takže není důvod, proč by měli vědět, že tu jsem. I když jsem vycítila, že kousek odtud otevřel někdo senkaimon a navíc cítím Ginovo reiatsu. *Trknutí do hlavy* Jasně! Půjdu se podívat, jak je na tom Ichigův dům a zajistím, aby se Yuzu a Karin nic nestalo.

       Mezitím však do Karakury dorazila zraněná Rangiku, která dokonale skrývá své reiatsu. Já o tomhle i o tom, že ji Gin sbalil a odletěl s ní, věděla úplný kulový, protože jsem vytvářela bariéru 70 úrovně kolem Ichigova domu. Dává mi to sakra práci, ale bojím se, že nižší úroveň bariéry by nevydržela můj plně uvolněný bankai.

        Dokončila jsem to. Na chvíli si kleknu a na svá kolena položím Suzuki. ,,Odpusť, Suzuki. Možná, že tento boj bude šíleně bolet nás obě." šeptám. Našeptává mi nazpět, že ať se stane cokoliv bude dělat všechno proto, abych mohla používat každý kousek její síly. No jo, mezitím, co já vedu dojemný a emotivní rozhovor se svojí zanpakutou, tak Gin uspává Rangiku pomocí Hakufuku a Aizen hraje s Ichigovými přáteli na honěnou. Jak mírumilovné.

******

       Jsem schovaná za střešním domečkem a pode mnou je zrovna Gin s Aizenem, kteří vedou zřejmě důležitý a emotivní rozhovor. Chvíli se vztekle šklebím, když slyším Ginův hlas, ale přebije to můj překvapený výraz hned, co Gin probodne Aizena svojí zanpakutou. Z toho všeho, co říká okamžitě začínám chápat, že byl odjakživa na straně Soul Society a ne na Aizenově.

       A sakra! Ginovo vyjmutí Houkyoku moc nepomohlo. Spíš to pomohlo Aizenovi, aby začala jeho nová evoluce. Hned po dokončení evoluce se Aizen objeví za Ginem a utrhne mu ruku. Chystá se ho seknout. ,,Co to sakra?" vyjekne Aizen, když před Gina postavím svoji vodní bariéru. Beru Gina na záda a svým zrychleným shunpem běžím pryč. Otočím se a s nádechem zařvu: ,,Hadou no. 99 - Kurotsuji!"

,,Vidím, že máš zřejmě nějaký plán. Chvilku počkám." řekne rádoby gentlemansky. 

,,C-Co...to...děláš?" vysoukává ze sebe Gin.

 ,,Teď drž hubu a dělej, co ti řeknu." říkám rázně. Jen kývne hlavou. Tasím svůj meč směrem k nebi a zašeptám: ,,Shiantaiga (Azurový tygr)" Gin se na mě nechápavě podívá. O pár sekund později se na obloze zjevil bílý tygr s nádherně azurovými kukadly. Na pár sekund se ztratím a vrátím se zpět s Rangiku v náručí.

 ,,Suzuki, vezmeš Gina a Rangiku do svého dimenzionálního světa." dám příkaz. 

,,Jistě." drobně se ukloní. Nabere je na hřbet a chystá se zmizet.

 ,,Jen běž. A...postarej se o to, aby se Rangiku neprobudila." Kývne souhlasně a starostlivě hlavou.

        Hned, co odletí, zboří Aizen bariéru. Slétnu přímo před něj a prohlížím si ho. Jeho výraz vypadá trošku překvapeně. 

,,Nech mě hádat. Jsi dcera Jane, nemám pravdu?" tázá se mě. Na chvíli se zarazím, protože mě to začíná deprimovat. Dokonce i tenhle vele darebák ví, čí jsem dcera. Asi si hodím mašli. Souhlasně kývnu hlavou. 

,,To zelené světlo, co zdobí tvé nohy...co je to?" ptá se znovu. Zrovna teď si chce povídat? Začínám se bát, že mě pozve někam na kávu, abychom si mohli pokecat. Haha, to tak!

,,Můj bankai." odpovídám rázně.

            Řečím je konec a začíná náš souboj. Mám pocit, že jsem z nás dvou jediná, která používá sílu, protože on akorát uhýbá a občas na mě zaútočí a donutí mě proletět pár budovami. 

,,Jsi silná." konstatuje, když zpozoruje, že ztěžka dýchám. Místo nějakého tlachání se na něj rozběhnu. Ale připadá mi to, jako bych bojovala proti vzduchu. Omlouvám se, Byakuyo. Asi nebudu schopna dodržet ten slib, v kterém jsem ti slíbila, že se určitě vrátím. Nevím, co se stane, když to použiji, ale nemám jinou možnost. Hrdě se postavím pár metrů před něj. Suzuki držím vodorovně v rukou. ,,Bankai. Furufosu (=úplné uvolnění)" zakřičím a moje náplast od Urahary odpadne z mého zápěstí. Vlna mého přebytečného reiatsu kolem mě udělá spirálu a ničí vše, co je v mém okruhu. Mé vlasy se změnili z blond na bílou a zelené světlo zdobí jak mé nohy, tak mé ruce. 

,,Úžasné. To je poprvé, co vidím, že má někdo druhý level bankaie." *Můj falešný úsměv* ,,Tak mi tedy předveď, co všechno takový druhý level dokáže." ironicky se usměje.

Soukromý souboj mezi mnou a až moc ukecaným a sebevědomím Aizenem.