32. Obrat vzhůru nohama.

Kráčím v bílém kimonu směrem na Soukyoku. Vede mě 6-ti členná stráž a 2 členové Kidou jednotky. Nepřemýšlím nad ničím. Jakmile mě dovedou před onen stroj, který ukončí můj život, nechají mě chvíli stát před ním a koukat na něj, zatímco připravují všechno kolem. Mě hlídá už jen nejmladší člen mé ochranky, který si semnou posledních pár dní povídal.

,,Ne...nechci, aby tu byli." Smutně se na mě podívá a hned, jak ke mně přijdou ostatní někam zdrhne.

,,Je to v pořádku, aby takhle utíkal?" zabručí jeden z ostatních.

,,Jen ho nech, víš přece, že je ještě mladej." zabručí druhý.

,,Asi máš pravdu." zavrní.

Než mě dají nahoru, zjeví se přede mnou hlavní soudce Centrály 46.

,,Máte ještě nějaké přání před svojí smrtí?" ptá se mě. Kývnu hlavou a ukážu na přívěšek na svém krku. Byl to přívěšek s písmenkem R, který jsem dostala od Ichiga a Rukie. Jeden z ochranky mi ho sundal a držel ho před sebou.

,,Chtěla bych, aby ho dostala Kuchiki Rukia." šeptnu.

,,Nuže dobrá. Myslím, že tohle bychom Vám mohli splnit." Když mě dávají nahoru, mé myšlenky míří k mým rodičům. Slova plná omluvy, která mě napadají. Toho, že nebudu moci splnit jejich přání a užít si svůj život až do stáří. Doufám, že mi odpustí...

************************************************************************

,,Kdo jsi?" ptá se Ukitake, když k nim mladý klučina z mé ochranky vtrhne.

,,Rossali-san...lhala Vám s datem popravy!" vyprskne na ně a Renji s Ichigem se začnou zběsile hádat o tom, že teď budou mít kratší čas na vymyšlení plánu.

,,Jak moc se doba zkrátila?" tázá se Byakuya, který má tak jako vždycky zavřené oči. Chudák klučina pořád vydýchává a snaží se získat pozornost těch, kteří se tam zběsile hádají.

,,Už dnes! Už teď! Ona už je dávno na Soukyoku!" řve přes celou místnost. Všichni ztuhnou a vrhnou na něj výraz typu: ,,Tos to nemohl říct dřív?!!!!!" Začnou zběsile hledat svoje zanpakutou a vymýšlet, co udělají jako první, kdo se tam zjeví jako první, kdo vyřídí ty, co budou proti...

,,Nemyslíte, že je spíš nejlepší čas na to improvizovat?" vmísí se do toho Hanataro.

,,Kdo se ptal tebe!!!!" vybouchne na něj Renji.

,,Má pravdu." zahuhlá Byakuya.

,,Taicho?" zaúpí Renji.

,,Jdeme, nemáme čas." zavelí Byakuya a zmizí shunpem z místnosti.

,,Nii-sama!" zapiští Rukia a vydává se za svým bratrem.

************************************************

Sleduju, jak se gilotina, která ukončí můj život blíží k mému tělu. Začnu si vybavovat vše, co mi bude chybět. Hádky a bitky, které jsou mezi Renjim a Ichigem na denním pořádku. Rukiiny kresby, které Ichigo nesnáší. Můj na první pohled necitlivý, ale uvnitř nezaměnitelný kapitán, alias Byakuya, který si nerozumí se sporákem a topí svůj duševní mobil v polévce, když tu nejsem. Úžasná dvojka alias Hiyori a Shinji. Ten zmetek se zavřenýma očima, Gin. Moje největší zlatíčko Matsumoto, křehká Hinamori, mrňavý a nabručený Toushiro, úchylný Kon, ostrá Sayami a obětavá Yuniko. Asociace ženských shinigami, bitky s hollowy a prázdniny ve Skutečném světě. Vzdát se toho všeho je pro mě to nejhorší pod sluncem. Ale všechno krásné jednou končí, nemám pravdu? Nic netrvá věčně a už vůbec ne štěstí. A taky Suzuki...ta, která mi propůjčila svoji sílu a trpěla společně semnou. Z toho všeho mi skápne slza a já se pousměji. ,,Alespoň, že jsem svůj život jen tak nepromarnila...arigato...minna...." zašeptám, když už je gilotina pár centimetrů od mé hlavy. Zavřu oči a připravuji se na tu krátkou, ale hroznou bolest.

,,Nani?" uslyším a otevřu oči.,,Senbonzakura..?....Byakuya?" vyhrknu hned, jak uvidím, že gilotinu ode mne drží Byakuyova Senbonzakura.

,,Getsuga Tenshou!" ozve se Ichigo, který odstřelí gilotinu na druhou stranu Soul Society, přičemž zničí nejméně 20% populace v Soul Society.

,,Hráblo ti? Neříkal jsem ti, že se máš snažit rozbít toho co nejmíň, ty tupče?!" vyskočí na něj zpoza skály Renji s Rukiou na zádech.

,,Tohle si s Tebou ještě vyřídím!" kopne mě zezadu Sayami do hlavy.

,,Vyřídíš?" vyprsknu nechápavě.

,,Má pravdu!" ozve se přede mnou a objeví se Matsumoto, Hinamori, Kira, Hisagi a ostatní.

,,Tohle ti jen tak neprojde!" zakřičí na mě sklíčeně Hinamori.

,,Co si myslíte, že děláte?" ozve se dole soudce.

,,Jako co to vypadá?" zavrčí na něj Ichigo.

,,Ona prostě musí chcípnout! Přísahal jsem na svůj život, že tuto nečistokrevnou a neurozenou holku prostě zabiju!" zařve.

,,Nečistokrevnou?" . . . . . ,,Neurozenou?" ozývá se ze všech stran kolem mě. Nechápavě na něj zírám.

,,Soka...takže Velící kapitán ti ještě neřekl pravdu?" Celé mé tělo ztuhne.

,,Co tím máš na mysli?" zařvu.

,,Co třeba to, že ve skutečnosti nejsi sestra Rileyiho? Že jediné, co Vás spojuje je Vaše matka?!"

,,Co tím sakra myslíš?"

,,Nejsi dcera stejného otce jako Riley. Tvoje matka tě měla s někým jiným. Kiyoshi tě s klidem uznal za svoji, aby Váš rod neměl žádné problémy. Jak bych s tímhle mohl sakra souhlasit! Jak bych tě mohl uznat, jako jeho dceru!"

,,Takže jsem se nemýlil, když jsi mi přišel povědomý. Ty jsi byl Kiyoshiho nejlepší přítel." objeví se Velící kapitán.

,,Kdo to k sakru je?" ptá se Ichigo, který je zmatený stejně jako já.

,,Roka Manabu. Byl to nejlepší přítel Kiyoshiho. Poznali se už na Akademii a byli si velmi blízcí." informuje nás Yamamoto.

,,Je to pravda?" sklopím hlavu. Yamamoto se zadívá někam do neznáma.

,,Mezi Jane a Kiyoshim to už dlouho neklapalo. Jediný důvod, proč se nerozvedli byl . . . "

,,...že nechtěli, aby jejich rod měl ostudu." doplní ho Byakuya.

,,Co je to za blbost!" vykřikne Riley.

,,V šlechtických rodech se rozvod považuje za neestetické konání. Když už si šlechtic někoho vezme, tak pokud má trochu hrdosti, zůstane s tou ženou až do smrti." osvětí všem Byakuya.

,,Správně, Kuchiki-dono." začne Manabu tleskat. 

,,Tak proč ji tedy Kiyoshi vzal do své rodiny! Je to neurozená špína, proč by měla nosit šlechtické jméno!"

,,Nejspíše proto, že ten, s kterým Kiyoshiho Jane podvedla byl také z urozené rodiny."

,,To je to, co mě na tom pálí nejvíc! Podvedla ho s vlastním bratrem a Vy děláte jako by se nic takového nestalo!" Všichni ztuhli a já skoro až přestala dýchat. Matsumoto mě mezitím sundávala, protože si všimla mého bledého výrazu. Utěšovala mě slovy, že tohle musí být nějaké nedorozumění.

,,S vlastním bratrem?" vykoktávám ze sebe.

,,Neřekli ti ani to, že Kiyoshi měl staršího bratra, který byl vyloučen ze Soul Society?" pohodí Manabu hlavou.

,,Vyloučen?" vymaní ze sebe Riley.

,,Jakmile se Kiyoshi dozvěděl, že ho Jane, podvedla s jeho bratrem, vymyslel skvělý plán, jakým za to měl jeho bratr zaplatit. Svedl na něj jeho lež, aby ho vyloučili z SS." prohrábne si Yamamoto svůj vous.

,,A to jsi ho jen tak vyloučil?!?!?!" zařve Riley.

,,To, že to byla bouda jsem se dozvěděl později. Litoval jsem toho." podívá se na něj Yamamoto smutně.

***************************************************

Byakuya mě vyčerpanou, smutnou a vyřízenou nese v náručí k sobě domů. Nemluví, ale já vím, že by chtěl něco říct, ale neví, jak bych na to zareagovala. Pevně stisknu jeho haori a přitisknu svoji hlavu na jeho hruď. Jsem naštvaná a smutná. Na Yamamota. Na mámu a tátu, kterému ani nemám právo říkat tati. Byakuya mě uloží do postele se slovy, jestli si něco dám.

,,Vodu, jestli bych mohla." špitnu a on zmizí v kuchyni. Co mám dělat? Jak se mám teď chovat? Jak se ke mně budou chovat ostatní, když teď ví, že jsem nemanželské dítě? Jak...jak to teď všechno bude? Začala jsem plakat jako malé dítě. Bolestivě, smutně, hloupě...pustila jsem ven všechny ty emoce, které jsem dusila v sobě. Byakuya mě objal, abych se mu mohla vyplakat na rameni.

,,Jak se teď na mě budou ostatní dívat?" mumlám zatím, co posmrkuji.

,,Jak by se na tebe měli dívat?" namítne nechápavě.

,,Jsem nemanželské dítě...jak to všechno teď bude...."

,,To, že jsi nemanželská není přece tvoje chyba nýbrž tvých rodičů. Za okolnosti, za kterých ses narodila přece nemůžeš, Ross."

,,Ty to vidíš všechno tak jednoduše." posmrknu.

Po pár týdnech kráčím přímo do kasáren 1. divize. Jakž takž jsem se dostala do stavu, kdy o tom chci otevřeně mluvit. Mám tolik otázek. Otázek, na které chci znát odpovědi, ať už jsou jakákoliv.

,,O tvém otci?" vyprskne Yamamoto.

,,Je ještě živý? Proč se o mě nezajímá? Proč mi to nikdo neřekl? Mám v hlavě tolik otázek!" chytnu se za hlavu a posadím se na židli.

,,Samozřejmě, že žije. Nezajímá? To není pravda."

,,Co tím myslíš?"

,,Už od toho, co jsi v Soul Society mi každý týden volá a ptá se na tvé výsledky, jestli jsi zraněná, jestli se máš dobře a nejsi smutná..."

,,A proč mě nechtěl vidět?"

,,Po smrti Jane a Kiyoshiho jsme se domluvili, že ti pravdu řeknu, až budeš připravená a vyrovnaná a podle tvé volby bys mohla vidět svého otce."

,,Chci ho vidět!" zakřičím a Yamamoto vyvalí oči.

,,Chceš ho vidět?" *Nechápavý výraz*

,,Samozřejmě!" *Neústupné jednání*

"Nepůjde to ale tak rychle." Říká neústupně.

"Proč by nešlo?" zamrkám na něj.

Co je tohle k sakru za blbost? Honí se mi hlavou, když jdu spořádaně vedle Byakuyu a následuji Velícího kapitána, Kyouraka a Ukitakeho. Oni si snad vážně myslí, že když jen tak vkráčíme do Centrály 46 s prosbou, aby vymysleli jiný trest a aby se všechno vyřešilo, že se tam všichni jen krátce zasmějí a řeknou: "No jasně, to je dobrý nápad." ? Haha. Maximálně mi tak zařizují delší pobyt ve vězení a rychlejší popravu. A bůh ví, co všechno se může stát ostatním, když mě tak ochotně zachraňovali. To je zase věc.
Všude cítím nenávistnou auru. Ať už je to z hlavního soudce Manabu, z Yamamota anebo z Byakuyu. Všude ta aura prostě je. Hustší vzduch a neústupné jednání. Byakuya vypadá čím dál víc naštvaně a Manabu se zdá neústupný.

"Popravit dceru nejlepšího kamaráda a říct, že je to v zájmu spravedlnosti? To snad nemyslíte vážně, Manabu-san." Zvážní Velící kapitán.

,,Je Vám doufám známo, že byste to musel probrat společně s Velícím kapitánem a Králem Společenstva duší, že?" podrbe se Byakuya na bradě. Nechápavě na něj vytřeštím oči.

,,Odkdy se popravy řeší s králem SS, Kuchiki-dono?" uchechtne se Manabu.

,,Je to hlava Phantomhive Klanu. Jelikož nemá žádné potomky ani manžela znamená to, že to musíte vyřešit společně s králem."

,,Co bych s ním měl řešit?"

"Budoucnost jejího rodu." Podívá se na něj Byakuya nenávistně. Dalších pár dlouhých minut lítají z každé strany argumenty a nakonec to dopadne tak, jak Byakuya a ostatní chtěli. Tak, že popravena nebudu a žádné změny mojí hodnosti se konat nebudou. Připletla jsem se do toho s tím, že pokud tedy nebudu mít žádný test tak žádám, aby se Gin společně s Mayurim mohli vrátit do svých funkcí hned teď stejně jako já. Manabu se na mě podíval pohledem: ,,Si snad děláš kozy, holka." Ale nakonec to přešel mlčením a kývnutím hlavou.

Hned, co vyjdu ven, čeká tam Ichigo, Rukia a Renji a jsou zvědavý, co jsme vyřešili.

,,Nii-sama!" píská Rukia rozzářeně, na což se Ichigo uchechtne.

,,Přesně to jsem čekal od svého kapitána! Sugoi, Taichou!" vychvaluje ho Renji.

,,Nechceš ho třeba ještě obejmout? Aby to vypadalo tak gaysky, jak to zní?" vyprskne za ním Sayami.

,,Co tím chceš říct, ty krávo!" zavrčí na ni Renji a už se zase hádají.

 ,,Hoero, Zabimaru!" chce ji švihnout, ale Zabimaru se mu zasekne mezi dvěma stromy.

,,Hahaha! Tak to se ti povedlo!" začne se Sayami v běhu smát a přitom zahučí do nějaké díry. Na což se začne tlemit Renji, který se snaží vytáhnout chudáčka Zabimara. Jak tak za něj tahá a tahá, tak mu to pořád nejde, ale najednou to povolí a jak se to tak rychle blíží k Renjimu tak ho to srazí a navíc po cestě nabere i Ichiga a už se kutálejí do neznáma. My ostatní *Nechápavé výrazy* a typické animácké kapičky u hlav.

,,Je tohle v pořádku?" ptá se nechápavě Yuniko, která zřejmě přemýšlí, jestli se má smát, anebo lovit Sayami z díry nebo pomáhat Renjimu a Ichigovi.

,,Ty ses asi neviděl!" zařve Ichigo na Renjiho hned, co se zvedne ze země.

,,Baka-ka? Myslíš si snad, že jsem to udělal naschvál?" vyjekne Renji.

,,To se teda vsaď!" dá si Ichi ruce v bok. Rukia tam přiletí, zliská je a zařadí se znovu mezi mě a Byakuyu. Nevinně se na sebe s Byakuyou podíváme a trošku se pousmějeme.

*****

Všichni pro mě přichystali oslavu na počest toho, že jsem byla zbavena trestu. Trošku se to ale zvrtlo s pitím a tak už po hodině byla celá Seireitei slitá pod obraz. Renji byl až tak opilý, že si stoupl na stůl a začal zpívat: "Já chtěl bych být ten nejlepší…" aneb úvodní znělku pokémonů. Ichigo se mu řehtal 10 minut v kuse a tak se strhla bitka.

,,Nejen, že si mi ukradl Rukiu, dokonce mi teď vyrušuješ můj koncert!" jančí na něj podnapile. Rukia nechápavě zírá na to, jak se tam oba hašteří a mlátí. Rozběhli se od sebe na 2 metry a chystali se na právoplatný boj se zanpakutou. Vytasili je a rozběhli se k sobě.

,,Are?" vyjeknou oba jednohlasně. Celou Seireitei se rozléhá hlasitý smích. Ichigo má místo Zangetsu mop a Renji jak jinak než smeták. Vražedně se podívali na Hinamori a Rukiu, které drželi jejich zanpakutou.

,,Naval moji zanpakutou!" jančí na Hinamori opilý Renji. Hinamori se k němu otočí zády a namyšleně se na něj podívá. Povzdychne si a Renjimu přiletí facka od Toushira. Ichigo to napjatě pozoruje a potom přihopsá k Rukii jako roztomilý králíček. Roztomile a opile se na ni usměje. Zadívá se na ni a povídá: ,,Rukio…zlatíčko! Dala by si mi můj mečíček, pěkně prosím smutně koukám." Zamrká na ni a Rukia chytne záchvat smíchu. Renji to zopakuje s jeho vtipným přízvukem a začne znovu bitka.

Už mám také trošku popito a tak jsem se rozhodla jít za Byakuyou, kterého jsem tu zatím neviděla. Skáču si tak po střeše a broukám si a najednou o něco zakopnu a spadnu na střechu div si zuby nevybiju. Podívám se a tam leží polonahý Gin.

,,Co tu ježišmarjá děláš skoro nahej!" vyjeknu při pohledu na to, jak si tam lebedí.

,,Rangiku mě vykopla ven."

,,Jakto?"

,,Je to úchyl!" ozve se zdola. Zakroutím nechápavě hlavou a začnu přemlouvat Rangiku, ať ho vezme domů dřív, než ho tu někdo udá za odhalování na veřejnosti. Gin se uchechtne.

,,Mohli bychom si to tady s Rangiku klidně rozdat a celé Seireitei je potom velké *Zakašlání*" Rangiku tam přiletí a skopne ho ze střechy. 

,,Ty jeden úchyláku!!!!!!" zařve na něj. Nevinně se na mě podívá a zamrká na mě.

 ,,My už si to tady vyřídíme." Seskočí dolů. Povzdychnu si a vydávám se tam, kam jsem původně měla namířeno.

Stojím před dveřmi a slyším, že se ke mně blíží nějaký hluk. Otočím se a srazí mě Ichigo s Rukiou na zádech a po naleštěné podlaze dojedeme až k Byakuyově stolu, kde něco vypisuje. Nechápavě se na nás podívá a už už přemýšlí, co asi tak řekne.

,,Co si myslíš, že děláš, ty oranžová obludo?" vymaní ze sebe a my s Rukiou chytneme záchvat smíchu, zatímco Ichigo ho vraždí pohledem.

,,Proč tu vlastně tak sedíš? Pojď dem se bavííít!" zaúpí Ichigo, hodí Byakuyu na záda a peláší s ním někam pryč. Nechápavě se na sebe s Rukiou podíváme.

,,To myslí vážně?" namítnu.

,,To nedopadne dobře." Zavřeští Rukia.