34.Až jednou přijde konec všeho.

Všichni nad mým dotazem ztuhli.

*********

Krásná jemná vůně kávy mě tahala z postele. Vstala jsem a s úsměvem na lících jsem se vydala do kuchyně, kde Byakuya připravoval stůl k snídani.,,Co to proboha děláš?" zasměju se. ,,Myslela jsem, že je tohle moje práce.",,Dneska je výjimečný den, takže proč bych jednou nemohl připravit snídani já." Podívá se na mě tak roztomile až se mi rozbuší se srdce.,,Slyšela jsi o tom?" ptá se mě, zatímco mi nalévá kávu.,,O čem?",,O dnešní slavnosti třešňových květů.",,Už dneska?" vyjeknu, když si spálím jazyk o horkou kávu. Byakuya si zakryje pusu a plaše se zasměje. ,,Oi! Přestaň se mi smát!" Dělám uraženou což ho rozesměje ještě víc.,,Takže dneska se pracovat nebude a zítra už odcházíš." zesmutní trochu.,,Však já se vrátím." usměju se. V jeho pohledu jsem zahlédla smutek. ,,Děje se něco?" zvážním. Zakroutí hlavou a pokusí se usmát. Nejspíš ho trápí jen to všechno s Rukiou.
Všechno bylo tak krásně nazdobené. Pod třešňovými stromy se lemovalo spoustu stolů, na které se začínalo nosit spoustu pití a jídla.,,Rossalie." zavolá na mě Mayuri, zatímco si prohlížím, jak se všechno chystá.,,Dám ti zítra jeden balíček, který předáš Kisukemu, jo?",,Hai." přikývnu hlavou.,,Roossaliii~!" obejme mě zezadu Matsumoto. ,,Pojď na chvíli semnou!" chytí mě za ruku a mizí se mnou pryč. Byakuya se zadívá se do dáli a povzdychne si. U Matsumoto byla už i Rukia a Hinamori, které se převlékali do překrásných kimon.,,To si mám obléct?" ptám se, zatímco mi Rangiku podává překrásné kimono.,,No jasně! Přece nebudeme na slavnosti pobíhat v uniformách!" zatetelí se. Usměju se a začnu se cpát do kimona.,,Kawaiii!" vypískne Rukia, když se předvedu v kimonu.,,Arigatou." začervenám se.

************************

Začínalo se pomalu stmívat. Seděli jsme pod třešňovými stromy a pozorovali, jak slunce pomalu zapadalo. Byakuya seděl těsně u mě a objímal mě. Bylo to poprvé, co mě objal přede všemi. A nikdo se na nás divně nedíval a neměl hloupé připomínky. Všichni jsme tam seděli, popíjeli a smáli se. Kéž by to takhle klidné mohlo zůstat navždy. Opilý Kira se hádal s Renjim o tom, jaká barva trenýrek je nejlepší. Myslím, že kdyby Kira byl králem v jedné zemi a Renji v druhé a takhle by se hádali, byla by z toho 3. světová.
Byla tma. Začali se ozývat rány a obloha se blýskala různými barvami.,,Hanabi?" (Hanabi= ohňostroj) rozzáří se mi oči.,,Požádali jsme Kuukaku, aby ho pro nás udělala." usměje se Rangiku, která sedí Ginovi na klíně.,,Je krásný." usměju se, zatímco se koukám na oblohu a Byakuya mě k sobě pevněji přitiskne. Položím svou hlavu na jeho rameno a společně si užíváme tuhle chvíli štěstí. Všimnu si, jak se Rukia smutně dívá na ohňostroj a potom se vzdálí od ostatních. Omluvím se a jdu se za ní podívat.,,Rukia?" šeptnu, když k ní přijdu. Otočí se ke mně a po její tváři se kutálí slzy. ,,Děje se něco?",,Já jen..." rozpláče se a pevně mě obejme. ,,Naposledy jsem viděla ohňostroj s....s....Ichi...gem." rozpláče se ještě víc. Nic neříkám jen ji opatrně hladím po vlasech.

******************************

Míříme s Byakuyou domů. Drží mě pevně za ruku, zatímco si povídáme.,,Nevydržím 3 měsíce bez tebe." špitnu. Nakloní se ke mně a dá mi pusu na čelo.,,Ty si snad myslíš, že to vydržím?" prohrábne mi vlasy a políbí mě.Nakonec usneme v pevném objetí v jeho posteli.

********************************************

,,Dávej na sebe pozor." řekne Yamamoto a poprvé za život mě obejme. Byakuya se neudrží a při loučení mi dá překrásnou procítěnou pusu. Když už chci odejít přiběhne Mayuri, Nemu, Rangiku, Hinamori, Toushiro a Rukia.,,Tohle dej prosím Kisukemu." předává mi Mayuri štos dopisů. Přikývnu hlavou. Nemu, Rangiku, Hinamori a Rukia mě jedna po druhé objímají a prosí mě, abych na sebe dávala pozor.,,Hlavně se neflákej tak jako ... *Podívá se vražedně na Matsumoto, která se na něj lišácky usměje* No a buď opatrná." přistoupí ke mě Toushiro.,,Jasně!" usměju se a směle vběhnu do brány.
Před Uraharovým obchodem už čeká Yoruichi, Kisuke a Ichigo.,,Musím tu být, když stejně víš, že ji nevidím?" ušklíbne se Ichigo.,,Až si vezme gigai, tak ji uvidíš." tlemí se Kisuke za vějířem. Vylítnu ze senkaimonu a mířím dolů k nim. Ichigo se nechápavě podívá na Kisukeho.,,Jakto...jakto, že ji vidím?" vyjekne nechápavě. Urahara se na něj trošku smutně podívá a šeptne mu, aby dělal, že nic nevidí, že mu to vysvětlí hned, jak bude vědět víc. Ichigo přikývne. Jakmile sletím na zem se všemi se přivítám a spěchám, abych si mohla navléct gigai, aby mě viděl i Ichigo.,,Nazdár, Berry!" zamávám hned, co vyletím v gigaii ven.,,Neříkej mi laskavě ani Strawberry a ani Berry!" ušklíbne se. Povídali jsme si jen chvilku. Můj duševní telefon zaregistroval asi 3 hollowy, takže jsem dala Kisukemu dopisy a šla jsem to vyřídit.,,Pojď se mnou, vysvětlím ti to." vezme Kisuke Ichiga dovnitř.

***************************************************

Jsem tu už týden a zatím se nic zvláštního nestalo. Zrovna jdu s Ichigem do obchodu, protože Yuzu potřebuje nějaké potraviny, aby mohla uvařit večeři.,,Jak...jak se má Rukia?" zadívá se Ichigo do země.,,Je smutná..." svraštím obočí. Celou cestu si o tom všem povídáme. Jsme u pokladny a mě začně zběsile pípat duševní telefon.,,Tak já jdu. Zatím!" zamávám a vyletím z obchodu.
Má hlava bolí. Zabila jsem už 4 hollowy a zbývá ještě jeden. Mám pocit jako by mi ta bolest chtěla rozdrtit lebku. Rozbíhám se na něj, ale v tom se ta bolest o tolik zhorší, že pustím meč a chytnu se za hlavu. Pořád se to zvětšuje. Hollow se ke mě přibližuje a já začínám křičet, zatímco se držím za hlavu. Naštěstí se tam objeví Yoruichi, která ho zabije.,,Co...se...to děje..." vykoktávám.,,To samé, co se stalo Ichigovi." podívá se na mě Kisuke smutně.,,Měla....jsem...počítat s tím...že se to stane....Proč..." upadnu do bezvědomí přímo Kisukemu do náruče.

****************V SOUL SOCIETY**************

,,Řekněte někdo, že si děláte srandu!" zhroutí se Rukia.,,Od bitvy s Aizenem její reiatsu brutálně pokleslo. Nedokázala se dostat ani do shikaie. Kapitán Kurotsuchi proto vzal její krev a společně s jejím reiatsu všechno prozkoumával. V té bitvě dostala svůj bankai a své tělo za hranice svých možností." zatne Yamamoto ruku v pěst.,,Tak proč jste ji poslali do Skutečného světa!" zasyčí Renji.,,Chtěli jsme mít jistotu, že bude živá." přidá se do debaty Mayuri.,,Co tím myslíte?" ptá se Rangiku, která se snaží uklidnit jak sebe tak Rukiu.,,Kdyby přišla o své schopnosti Shinigami tady mohlo by se stát, že nejen že je ztratí ale, že se rozplyne a stane se jen dalšími z částic co tvoří SS. Takhle máme alespoň jistotu, že bude dál žít." Rukia se rozpláče a v místnosti zavládne ticho. Byakuya jen tiše stojí v zadu a má zavřené oči.

******************************************

Bolest zmizela a já se konečně probouzím. Nevím, kde jsem, ale všimnu si dopisu, který leží vedle mě. Sednu si a začnu číst.

Do mých očí se nahrnuly slzy. Takže o všem věděl? Věděl už tak dlouho, že přijdu o svoje síly? Soda…nejspíš to věděli všichni. Přiložím si dopis k srdci. ,,Nenávidím Tě. Ale ze všeho nejvíce nenávidím sebe, protože tě ani trošku nedokážu nenávidět…“