36. Čím dřív se s tím smíříš, tím dřív to přebolí.

,,Tak tady jsi." Vyleze za mnou Ichigo na střechu. ,,Co tu děláš takhle sama?" pokusí se o úsměv. Sklopím hlavu.

*****************************************************************************

Sedím ve škole. Už 5 hodin poslouchám výklady učitelů a pořád se opakuje to, co již dobře znám. Dozvím se někdy něco nového? Zaposlouchám se někdy do jejich výkladů? Všichni napjatě poslouchají a já jsem myšlenkami úplně někde jinde. Ať dělám, co dělám...nemůžu se myšlenek na minulost zbavit. A Ichigo taky ne. I když o tom moc nemluví...já vím, že na to všechno myslí víc než já. Už tak dlouho se chystám zajít za Uraharou a zeptat se jestli není způsob...jak získat zpět své síly. Udělala bych pro to cokoliv. Ale pokaždé dojdu před jeho obchod a ihned odejdu pryč. Není noc, kdy by se mi o něm nezdálo. Není chvíle, kdy bych nemyslela na to, co právě dělá a jak se má. Musím být silná....musím věřit...že se všechno změní k lepšímu....ale jak?
,,Ross-saaan~!" volá na mě povědomí hlas, zatímco mířím domů. Byla to Inoue.,,Inoue?" otočím se prudce.,,Nechceš se mnou zajít na oběd?" přijde ke mně blíž.,,Umm...jasně." přikývnu.,,Není něco...čím bych ti mohla pomoci?" podívá se mi starostlivě do očí, když vidí můj skleslý výraz.,,Eh...to nic není. Já...já se brzo zase vzpamatuju!" pokusím se o úsměv.,,Oh, tak mě tak napadá...kde vlastně bydlíš?" zamrká na mě.,,U Ichiga.",,Ty bydlíš u Kurosakiho?" podívá se na mě nevěřícně. Nechápavě přikývnu. ,,Opravduu?" zavrní.,,No etooo *Začervená se* a vy spolu chodíte?" Nechápavě vyprsknu pití a nevěřícně se na ni podívám.,,Bože jak si na to přišla?! Samozřejmě, že ne!",,Já jen...jste pořád spolu. Kdekoliv jsi ty, tam je i Kurosaki-kun. Jen jsem si to nějak tak domyslela.",,*Uchechtnutí* Máme stejný problém. Je přece jasné, že se budeme podporovat a pomáhat si, ne?" usměju se.,,Ahh, máš pravdu." usměje se.

********************************************************************

Ryuken si zavolal k sobě do kanceláře Inoue, Ishidu a Chada.,,Jak to myslíš dávat na ně pozor?" vyprskne Ishida.,,Dejme tomu, že po nich někdo jde. Ale nesmí se o tom, že na ně dohlížíte, za žádnou cenu dozvědět." zamračí se Ryuken a Inoue sklopí hlavu. ,,Něco se ti nezdá?" podívá se na ni káravě.,,Jen...vždycky jsme si všechno mezi sebou říkali..." špitne smutně.,,Pokud se jejich reiatsu má plně obnovit budete to do doby, než to bude možné tutlat.",,Jak to myslíte?" vyprskne Inoue.,,Řeknu to takhle. Myslíš, že když Rossalie se svojí výškou a drobnou postavou dokáže chlapa o hlavu vyššího, který je 2x těžší než ona, pěstí odhodit dál než na 50 metrů, že je to tím, že dělá dlouho aikido?" Inoue se na něj nechápavě podívá.,,Sledoval jsem Kurosakiho a Rossalii, když se pustili do bitky s těmi násilníky. Jak jsem si všiml, kolem nich se nachází malá drobná část reiatsu. Ovšem, když jsou v klidu a zrovna "nebojují" žádné reiatsu se kolem nich nenachází. Nevidí duchy, necítí přítomnost duší a nevidí shinigami.",,Takže pokud mají alespoň špetku reiatsu...." zamyslí se Ishida.,,...je možné, že když po nějaké době začnou s tréningem, může se jejich reiatsu navrátit. Ale pokud se o to budou snažit teď je největší pravděpodobnost, že nejen že ztratí i tu špetku co mají, ale můžou si zničit celé své tělo a to znamená jediné....smrt." doplní ho Ryuken a všichni ztuhnou.,,Takže když je teď budeme chránit je možné, že by se jejich síly obnovily?" usměje se nepatrně Inoue.,,Je to 20:80, že se to podaří.",,Lepší než nic." zahuhlá Chad. Když odcházejí od Ryukena ještě si o tom po cestě povídají.,,Jak ale máme zaručit jejich bezpečí? Oba mají práci na opačných koncích Karakury. Navíc Ross před 2 dny vzala práci v cosplay kavárně, takže už má 2 práce. Což znamená, že bych z ní musela nějak nenápadně vypáčit její rozvrh, abych věděla, kde bude." povzdychne si Ishida.,,To je přece lehké. Můžeš to schovat za to, že bys s ní ráda někam chodila a proto to chceš vědět. Navíc jste přece dívky a to je u Vás normální. Ale dostat informace z Kurosakiho bude těžké." upraví si Ishida brýle.,,Umm...co kdybych informace o Kurosakim dostala přes Ross? Bydlí u něj a tak by to měla vědět. Řeknu jí třeba...že chci abychom všichni šli společně na bowling a potřebuju vědět dny, kdy mají volno, abych to mohla domluvit!" usměje se.,,Inoue-san, tobě to teda pálí!" začervená se Ishida.,,Hm." zahuhlá Chad.

*********************************************************

,,Chceš vědět můj pracovní rozvrh?" koukám nechápavě na Inoue.,,Víš...napadlo mě, že když za chvíli bude náš maturitní ples, tak bychom mohli začít chodit do tanečních.....myslela jsem, že bychom mohli chodit spolu." zakoktá Inoue. ,,Sakra...vůbec nevím, co to melu." proletí jí hlavou.,,Umm...dobře." přikývnu a jí se rozzáří oči. ,,V pondělí a v pátek jsem v kavárně. Úterý mám volné. Ve středu a ve čtvrtek mám hodiny kenda a aikida. A sobotu a neděli mám též volnou.",,Takže bys souhlasila, kdybych nás na ty lekce přihlásila každé úterý a sobotu?" ptá se a já jen kývám hlavou. ,,Stejně si myslím, že jsi úžasná." usměje se.,,Proč?",,Jen...ve škole máš jedničky a dvojky a přitom tolik pracuješ.",,Vždyť ty taky chodíš do práce...a ještě k tomu každý den." oplatím jí úsměv.,,Ale nejsem tam nějak moc dlouho." prohrábne si vlasy. ,,Takže úterý a sobota?" zeptá se, ještě než odejde.,,Jasně." usměju se.

,,Taneční? Taky?" podívá se na mě Ichi nechápavě, zatímco vedle sebe stojíme v kuchyni.,,Jak to myslíš taky?",,Při odpolední pauze za mnou byl Ishida s Chadem a chtěli vědět, kdy pracuju a kdy mám volno, protože je napadlo, že bychom mohli chodit do tanečních.",,Faakt? Inoue za mnou byla s tím samým dotazem!" přitlakám.,,Umm...normálně bych si myslel, že je to divné, ale když se ten ples blíží, tak mi to připadá jako normální věc." zakroutí hlavou a usměje se.,,Nápodobně. Nejdřív jsem si myslela, že na mě šije nějakou boudu, ale myslím, že by nám řekli, kdyby se něco dělo.",,Taky si to myslím." souhlasí se mnou.,,Ross?" vletí do kuchyně Karin. ,,Mohla bys mi s něčím pomoct?" Udělá na mě psí oči.,,No jasně!" namítnu, vezmu si džus a jdu za ní.,,Jo a Ross?" zastaví mě Ichi než odejdu. ,,Nezapomeň na zítřejší test z matiky.",,Ježiš to už je zítra?" zakleju. ,,Myslíš, že bys mi to ještě trochu vysvětlil?",,Jasně, však já budu v pokoji, tak se za mnou potom stav.",,Dík, Ichi!" usměju se a pádím ke Karin do pokoje.

,,Tak...tohle musíš vynásobit s tímhle." ukazuje mi Ichi.,,Proč? Nejdřív se to přece musí sečíst, ne?" konstatuju nechápavě.,,No jo, ale násobení má přece přednost před sčítáním.",,A jo vlastně! Já na to úplně zapomněla!" zasměju se.,,Ještě ti to připomenu zítra před písemkou, aby si na to nezapomněla a zbytečně nedostala blbou známku.",,Díky, seš fakt zlatej.",,Nemáš vůbec za co. A navíc ti to dlužím za to, že jsi mi radila při testu z angličtiny." zasměje se.,,Ale prosimtě! To byla maličkost." mávnu s úsměvem rukou.

************************************************************

Dnes to byl v práci záhul. S blížícími se Vánoci jsou všichni líni a všeobecně myšlenkami úplně někde jinde. Dokonce se mě partička kluků z aikida dneska ptala, co bych si na Vánoce přála, že jsem jejich oblíbená trenérka a chtěli by mi udělat radost. V tu chvíli jsem si představila krabici, z které vyskočí Byakuya a přes rozkrok bude mít uvázanou stuhu na které bude napsáno: ,,Šťastné a Veselé Vánoce." Až jsem se z té myšlenky rozesmála. Dokonce jeden chlapec, o kterém jsem si myslela, že je takový tichý, se mě zeptal, jestli bych nemohla být jeho Vánoční dárek. I když mi to trhalo srdce musela jsem ho poslat do patřičných míst. Navíc...dneska se nemůžu zbavit toho divného pocitu. Jako by mě někdo celou dobu sledoval. Ale ať jsem se otáčela jakkoliv nikoho jsem neviděla. Asi už jsem ze všeho paranoidní. To je tím, že tohle město je tak tiché a teď, když už je tma tu nikdo nechodí. Ovšem musím pominout pár bezdomovců ležících na lavičkách a ožralce motající se kolem hospod. Pořád za sebou slyším nějaké kroky, ale neotáčím se a přidám do kroku. Díky bohu jsem stihla dřívější autobus. Obyčejně tu skoro 30 minut čekám, ale dnes mi to dobře vyšlo. Mám co dělat abych v autobuse neusnula, protože jak se znám tak bych se určitě probudila až na konečné a to fakt nechci.

Vystoupím z autobusu a zívnu.,,Ross!" slyším odněkud Ichigův hlas.,,Ichi?" otočím se překvapeně. ,,Co tu děláš?" usměju se.,,Je už docela pozdě a já nevěděl co dělat, tak jsem si řekl, že tě tu vyzvednu." usmívá se od ucha k uchu. ,,Navíc táta s holkama jeli ke známým, takže není uvařeno. Chtěl jsem něco zkusit uvařit, ale měl jsem strach, abych nevyhodil barák do povětří." zasměje se.,,Vážně? A já mám zrovna hlad jako vlk." poukážu na mé kručící břicho.,,Myslel jsem si to a tak jsem taky nejedl. Mohli bychom zajít do mé oblíbené restaurace na večeři, co říkáš?" pozdvihne tázavě obočí. Přikývnu a už míříme do jeho oblíbené restaurace.

Objednané máme a tak si mezi čekáním na jídlo povídáme. Hlavně tedy o škole a o práci.,,Kdyby tě ti kluci z aikida nějak otravovali tak stačí říct a já si je podám." zaboří pěst do dlaně.,,Budeš první, za kým si půjdu pro pomoc." zasměju se a společně si plácneme.,,Ichigo? Rossali?" přijde k našemu stolu Keigo s naší novou spolužačkou Sarah. ,,Nerušíme Vás?" lišácky se na nás usměje a já už vím, co si myslí.,,Přisedněte si k nám." usměju se a pobídnu Sarah, aby si přisedla vedle mě. Sarah má černé vlasy až po zadek svázané do copu. Nosí brýle, pod kterými se rýsují pronikavě zelené oči. Je skoro o hlavu menší než já a přistoupila k nám minulý týden.,,Co tu děláte takhle spolu?" ptám se s úsměvem a sleduju Sarah, jak se stydlivě začervenala.,,To samé co vy." mrkne na mě Keigo. Odkdy dělá takové flirtovací gesta? Můj překvapený výraz vystřídá úsměv.,,Takže Vaši rodiče nejsou doma, nemáte uvařeno a tak jste šli na večeři?" namítne Ichigo, kterému zdánlivě vůbec nedocvaklo jak to Keigo myslel.,,Ale nekecej, Ichigo. Já vím, že spolu máte rande." rošťácky do něj drbne loktem a Ichigo vyprskne pomerančový džus.,,My? Rande? Kde jsi na tom byl proboha?" zavyje skoro až hystericky a zdánlivě vůbec nezná přísloví ,,Za pravdu se člověk bije." ....No v jeho případě spíš brání, než bije.,,Nedělej, že spolu nic nemáte! Rossali chodí každý den k tobě domů, jste pořád spolu a dokonce jste šli na večeři do tvé oblíbené restaurace. Nemusíš se to snažit skrýt." dloubne do něj loktem znovu.,,Vůbec si to nepochopil, Kei-kun." žvatlám, zatímco koušu do slámky. Nechápavě se na mě podívá. ,,U Ichiho bydlím od doby, co jsem přišla ze Společenstva duší a ať se ti to líbí nebo ne rande nemáme." usměju se na něj, i když se to spíš rovnalo úšklebku než úsměvu.,,Vážně u tebe bydlí?" mrkne na Ichiga a podle jeho výrazu je mu trošku trapně.,,Co je to Společenstvo duší?" přidá se k hovoru Sarah.,,Umm...přezdívka města v kterém jsem bydlela." zakoktám. Mile se usměju a drbnu do Sarah. ,,Ale jak se už Kei-kun prokecl tak vy máte rozhodně rande." zasměju se a Ichigo si kvůli smíchu zakrývá pusu. Keigo se Sarah zrudnou a k mému údivu to ani nezapírají.

*********************************************************************

,,Venku je rvačka!" slyším, zatímco si beru věci ze skříňky.,,Kdo se pere?" Nevědomky to poslouchám, i když mě to vůbec nezajímá.,,Kurosaki z Áčka a Hiro z Béčka!" Hned jak uslyším, že je to Ichi zabouchnu skřínku a hodím si věci do báglu.,,Proč se perou?",,Hiro prý urážel tu blondýnku z Áčka se kterou se Kurosaki tak moc baví." Vytřeštím oči a okamžitě se rozběhnu směrem na dvůr.,,Uhněte!" řvu, když se soukám přes davy kluků a holek, kteří rvačku sledují. Ichigo má monokla u oka a jeho klouby na ruce jsou od krve, ale ten blbeček z Béčka je na tom podstatně hůř. ,,Ichigo, on ti za to nestojí!" zarazím ho, když se chystá mu dát další ránu. Chytnu ho za ruku a i přes blbé ksichty ostatních ho táhnu na ošetřovnu.,,Urážel tě!" osočuje se Ichigo zatímco mu dezinfikuji rány na ruce a obličeji.,,Nemáš si toho všímat!" zakřičím na něj rozzuřeně. Mezitím co mu make-upem zakrývám monokla u oka snažím se z něj dostat to, co ten kluk řekl, že ho to tak vytočilo a musel se s ním začít rvát.,,Prostě ti nadával!" Zněla jeho odpověď. Povzdychnu si, ale nakonec se usměju a poděkuju mu.,,Příště to prostě nech bejt. Budeš kvůli tomu mít děsný problémy." zadívám se mu starostlivě do očí.

*****************************************************

,,Ohledně té včerejší rvačky...." stojí Ichi v lavici a dívá se naší třídní učitelce zpříma do očí.,,Nikam se to hlásit nebude. A nedostaneš ani napomenutí." oznamuje mu.,,Co?" vyjekne překvapeně.,,Řekl, že to nahlásit chtěl, ale potom za ním byla jistá osoba, která to s ním vyřešila." podívá se na mě a hned na to se na mě překvapeně podívá i Ichigo.,,Ty jsi za ním byla?" zastaví mě Ichi u skříňky. Přikyvuju hlavou. ,,Proč?" ptá se.,,Bylo to kvůli mně, takže jsem nechtěla aby jsi z toho měl nějaké zbytečné problémy. Vyříkala jsem si to s ním a potom jsme společně zašli za jeho třídní a naší a vysvětlili to. Ti to pochopili a tak je to všechno v cajku." usměju se. Hned na to mi Ichi úsměv oplatí a poděkuje mi. Na oplátku mi pomůže s učebnicemi a zachrání mě před pádem ze schodů.

***************************************************

Vážně skvělé. Celá ztahaná jdu na zastávku. Dneska byli v kendu všichni neopatrní a máchali kolem sebe bambusovým mečem jako by měli epileptický záchvat. Jeden z těch silnější kluků mě dokonce plnou silou bouchl mečem do ruky a tak mě to bolí jak čert a už se mi tam rýsuje modřina. Navíc jsem dneska zpozorovala, jak mě celou cestu do práce zpovzdálí pozorovala a sledovala Inoue, která si zřejmě milně myslela, že ji nevidím. Dokonce už teď vím, že jde celou cestu za mnou. Nakonec se mi podaří ji lapit, a jakmile mě uvidí, že stojím před ní úplně se zhrozí a zbledne.,,Je nějaký důvod, proč mě sleduješ?" zamumlám trošku podezřívavě. Inoue vytřeští oči a trochu se zakoktá. Je vidět, že přemýšlí, co říct.....