41. Věřit nebo nevěřit?

---

Všichni ztuhli a rázem se na mě otočili. Nechápavě jsem stála a civěla na týpky, kteří už jen z mého pohledu byli skoro podělaní. Yamamoto se na mě naštvaně podíval a Byakuya klidně přivřel oči.

,,Kapitáne 6. divize, Kuchiki Byakuyo. Je vám doufám známo, že pokud je obžalovaná vaše více-kapitánka není vám dovoleno vypovídat." zarazí ho Yamamoto. Hitsugaya nechápavě zvedl hlavu a hodil na něj nechápavý výraz.

,,Jak není povoleno vypovídat?" vyjekne.

,,Vy to snad nevíte, kapitáne 10. divize?" podívá se mu káravě do očí. ,,Pokud je z něčeho závažného obžalovaný Shinigami určité divize, kapitánovi téhož divize je zakázáno vypovídat, protože je jasné, že by ho mohl chtít jen krýt." Hitsugaya chápavě a omluvně sklopí hlavu. Všichni se na mě nechápavě a sklesle dívají. Povzdychnu si a obejdu všechny kapitány. Dojdu k mužům z centrály a poníženě natáhnu ruce směrem k nim. Trošku se strachem se na mě podívají, ale nakonec mi pomocí kidou svážou ruce.

,,Pokud dovolíte." špitne jeden z nich a vytáhne mi zanpakutou co mám za pasem.

,,Co to dělá?" zašeptá Matsumoto nechápavě.

,,To je jediné, co může dělat. Ať už to udělala nebo ne."

,,Počkejte, nemyslíte si snad, že by to Ross opravdu udělala?!" vyjekne Matsumoto naštvaně.

,,Renji to snad nemyslíš vážně! Ty si fakt myslíš, že to udělala?" vyjekne Ichigo naštvaně a práskne pěstí do stolu.

,,Ichigo zamysli se. Ross je jediná blondýna! Přece si ji jen tak nemohli splést ne?" odsekne Renji.

,,A proč myslíš, že by jako kradla knihu zakázaných kidou?!" vykřikne znovu.

,,Ichigo má pravdu." konstatuje Rukia.

,,Ale pravdu má i Renji. Rossalii by si přece jen tak s někým nespletli." zamyslí se Nemu.

,,Děláte si srandu?! Musí v tom být nějakej podraz! To je prostě nedorozumění!" vyjekne Ichigo.

,,Moje slova. Navíc Ross byla celou noc se mnou." zapojí se do horlivé debaty Byakuya.

,,Ale to prostě nedává smysl..." zavrčí Renji.

,,Proč jí k sakru nevěříte?" vypění Matsumoto.

,,Už jsem to říkal, ne?" odsekne Renji znovu. Ichigo se naštve a vyletí z kasáren 6. divize. Rukia chvíli opařeně stojí na místě, ale nakonec se vydá za ním.

,,Všechno se to určitě vysvětlí." snaží se ho utěšit, když zastaví na osamělé louce.

,,Proč to nikdo nechápe?" zadívá se Ichigo smutně do země.

,,Eh?"

,,Žil jsem s Ross, když jsme ztratili svoje síly. Chtěla je nazpět! Chtěla být znovu v Soul Society, i kdyby nemohla být Více-kapitán. Vždyť to tady miluje...proč by kradla nějaký zakázaný techniky?!" zatne ruku v pěst.

,,Jsem si jistá, že je v tom nějaké nedorozumění." kývne zamyšleně Rukia.

,,Ale jaký? Renji měl pravdu v tom, že Ross je jediná blondýna v Seireitei..."

,,To vážně netuším..."

*********************************************

Muži z 0. divize měli za úkol prohledat Byakuyův dům aby se ujistili, že jsem v něm neschovala to, co jsem údajně ukradla. Po důkladném hledání a prohledávání všech možných budov, kde jsem se nejčastěji nacházela se jim nepodařilo knihu najít. Ve vězení jsem ale musela nadále zůstat, protože Centrála 46 se rozmýšlela, co udělají dál. Neměli důkazy, aby mě mohli potrestat, ale ani důkazy aby mě mohli pustit. Vše co měli, bylo svědectví Shinigami a stopy mého reiatsu v Technickém Oddělení.

,,Máš...Máš se tu dobře?" zesmutní Ichigo, kterého pustili za mnou na návštěvu. Smutně se na mě díval přes mříže a já věděla, že ani na chvíli nepomyslel na to, že bych to opravdu mohla udělat.

,,Mám se tu dobře...akorát se tu nudím." špitnu a snažím se působit šťastně, aby se zbytečně netrápil.

,,Mám ti sem něco přinést? Nějaké knihy?"

,,Pokud by to dovolili, tak bych to brala." usměju se.

,,Chci ti něco říct." podívá se mi zpříma do očí.

,,Hai?" zadívám se na něj nechápavě.

,,Chci, abys věděla, že jsem ani na chvíli nepomyslel na to, že by to byla pravda. Věřím tomu, že je tohle jen nějaké nedorozumění." poví mi rážně.

,,Arigato. I já chci, aby se to konečně vyřešilo a pustili mě." oddychnu si.

 ,,Naa, Ichigo."

,,Hai?"

,,Udělal by jsi pro mě jednu maličkost?" zadívám se na něj kapku smutněji, než jsem měla v plánu.

,,Cokoliv." vyhrkne.

,,Mohl by jsi jít za Suzuki a na hodinu vedle ní položit Zangetsua?"

,,Proč?" vyhrkne na mě jako bych chtěla, aby vyvraždil polovinu seireitei.

,,Suzuki musí být v šoku, že jsme se zase oddělili, takže když ji chvíli necháš se svoji zanpakutou mohla by se s ním spojit a on by jí to vysvětlil."

,,To jde?" vykřikne nevěřícně.

,,Za normálních okolností ne, ale jelikož má v bankaii Suzuki svoji vlastni formu a může tzv. vylézt z meče, tak to prostě nějak dokáže. Gomene, nedokážu to vysvětlit, protože její vysvětlení jsem nepochopila." zasměju se.

,,Hai. Udělám to." usměje se.

,,Zástupce Shinigami, omluvte mě prosím, ale už budete muset jít." přijde k němu strážný.

,,Jistě. Zase se tu ukážu, Ross." zamává na mě a odejde.

Ichigo poprosil Byakuyu, aby ho vzal do místnosti, kde obžalovaným schovávají zanpakutou. Pomalu položil svoji katanu vedle té mojí a otočil se směrem k východu.

,,A to je jako co?" zeptá se ho Byakuya napruženě.

,,Ross mě poprosila, abych to udělal. Za hodinu se pro ni vrátím." informuje ho Ichigo.

,,Nechápu to, ale dělej, jak myslíš." přivře oči a společně se vracejí do kasáren 6. divize.

,,Tak co, Renji. Pořád ještě věříš, že to Ross udělala?" zasyčí na něj Ichigo, hned co ho vidí.

,,Ještě nemám proč změnit svůj názor." odsekne jako nějakej malej vzdorovitej kluk.

,,Sensei, Sensei!" volala malá kudrnatá blondýnka na černovlasého učitele.

,,Jako malý jsem byl hrozný spratek. Můj otec matku opustil, když jsem se narodil a tak byla na všechno sama. Nevím, proč jsem se tak choval...asi jsem si tím kompenzoval to, že ji opustil...to že jsem nikdy neměl celou rodinu jako ostatní. Jednoho dne jsem se procházel lesem místo toho, abych seděl ve škole. Z ničeho nic se přede mnou objevil hollow a já nevěděl co dělat. Mířil přímo ke mně a najednou mě někdo srazil k zemi. Byla to moje máma...hollow ji těžce zranil a ona ležela v mém náručí a pomalu umírala...pevně jsem ji svíral a prosil jsem ji, aby neumírala...že mě tu nemůže nechat samotného...usmála se na mě a řekla, že mě miluje víc než cokoliv na světě...to bylo poslední co mi řekla..." zesmutněl a ztěžka zadržoval slzy. Pohladila jsem ho po ramenu a tím mu dala volnost se z toho vyplakat. Tím jsem zjistila, že vlastně nikdo nechápal moje skutečné pocity. Jen Mike je chápal. Věděl, že není nejlepší, když před očima 10 letého dítěte někdo vraždí vlastní rodiče.....Rychle jsem otevřela oči a sedla si. Sen? Rozhlídla jsem se kolem sebe. Ahh, soka. Kolem mě byli mříže a zatuchle tu to smrdělo...jak dlouho tu budu ještě muset být?

Ichigo se pomalými kroky vracel pro svoji zanpakutou. Najednou se ale zastavil s nevěřícným a nechápavým pohledem. Před ním jsem stála já. ,,Ross?" špitne a já se na něj rozběhnu. Myslí si, že na něj chci zaútočit, ale přeskočím ho a shunpem se ztrácím z jeho dosahu. ,,Co to bylo?" proletí mu hlavou. ,,Vždyť Ross má být ve vězení!" Rychle se zvedne a běží směrem k vězení. Rychle zdolává schody dolů a kolem ochranky proletí se slovy, že je to naléhavé. Doběhne k mé cele, kde já zatím nerušeně spím. ,,Co se to k sakru děje?!"