42. Zase on.

Moc se omlouvám, že to tak trvalo^^ Děj už mám sice vymyšlený dopředu, ale nemohla jsem se dokopat k tomu, abych to dopsala. Je to trošku kratší než obvykle, takže se omlouvám znova^^ Pokusím se 43. kapitolu přidat co nejdříve...Snad se bude 42. kapitola líbit^^

---

,,Ichigo, já chápu, že ti na Ross záleží, ale snad si nemyslíš, že ti sežeru, že má dvojče?" ušklíbne se Renji, když do kasáren 6. divize přiběhne udýchaný a naprosto nechápající Ichigo s hysterickým výrazem.

,,Proč mi sakra nevěříš?" vykřikne Ichigo, který už je v koncích.

,,Kurosaki..." objeví se ve dveřích Byakuya. ,,Chápu, že je tohle těžké období, ale měl by sis odpočinout." poukáže na pravdu, že Ichigo už 2 noci nespal, protože pořád jen přemýšlel. Ichigo zatne ruku v pěst a zakroutí hlavou, kterou nakonec sklopí.

,,Máš pravdu." hlesne.

Snaží se usnout, ale vůbec mu to nejde. Pořád nad tím přemýšlí. Pokud není možné, aby měla dvojče, tak to znamená, že bez povšimnutí utíká ze své cely? ,,Jak bych tomu mohl věřit!" praští pěstí do polštáře. Upadne do poklidného bezesného spánku.

,,Ichigo! Ichigo!" probouzí ho ze spaní jemný hlásek.

,,Hm?" otvírá pomalu oči a před sebou vidí Rukiu s extrémně hysterickým výrazem. ,,Děje se něco?" zeptá se nechápavě a chytne se za hlavu, která ho z ničeho nic začala bolet.

,,Byl ohlášen útok...na Shinigami, kteří mají stráž...poblíž vězení." vyhrkne potichu a Ichigo okamžitě vyletí z postele.

,,Nechceš tím říct, že-" zakřičí a rozkřičel by se ještě víc, ale to by dovnitř nemohl vstoupit Byakuya s nelítostným výrazem ve tváři.

,,Pojď s námi." namítne bez jakýkoliv zbytečných vysvětlení.

,,Kam?!" vyjekne Ichigo.

,,Rozkazy od Velícího kapitána. Máme okamžitě za každou cenu chytit Rossalii, která utekla ze své cely a cestou zranila nejméně 15 nevinných, bezbranných Shinigami." řekne rázně. Jeho hlas byl naštvaný, ale v jeho očích bylo přesto vidět, že není nadšený z toho, že mu byla udělena tato práce. Nemluvě ani o nevědomosti, co se to kolem děje a proč to Rossalie dělá. Ichigo smutně přikývl. Chtěl jít s ním s nadějí, že se dozví, co se děje. Nic nechápal. A nebyl sám. Všichni byli zmatení.

,,Jaké jsou novinky?" vyběhnou na střechu, kde už na ně netrpělivě čeká Toushiro, Matsumoto, Gin a Kira.

,,Její shunpo je rychlejší než lidí z mé divize, takže jsou pěknou dálku od ní. Nicméně sledují její reiatsu. Co má sakra v plánu." zasyčí rozzlobeně Toushiro. Ichigo sklopí hlavu. Nechápe to. Má tohle Rossalie za potřebí? Musí dělat takové věci?!

,,Hitsugaya-taichou. Phantomhive Rossalie právě vběhla do postarší budovy." hlásí jeden z jeho divize pomocí pekelného motýla.

,,Souřadnice." zasyčí.

,,Je to pár km od Inuzuri, pane. Přibližně 3,5 km. Budova se nachází v lese. Asi 4 minuty cesty. Máme jít dovnitř?"

,,Ne. Pokud Rossalie napadla všechny ty shinigami, tak je jasné, že když tam půjdete, zabije vás mrknutím oka. Sledujte okolí a vyčkejte na náš příchod." zvedne se z mírného podřepu a hodí tázavý výraz na Byakuyu. ,,Jsi si jistý, že tam chceš jít s námi?" zadívá se do jeho šedých očí.

,,Co je to za otázku?" ušklíbne se Byakuya.

,,Je to tvoje více-kapitánka. A pokud bude dělat nějaké cavyky nebudu se držet zpět."

,,To-Toushiro..." vykoktává ze sebe Ichigo.

,,Kurosaki...za 1. Jsem Hitsugaya taichou a za 2. Na prvním místě je vždy mír v Soul Society a musí se odstranit všichni, kteří to porušují...nehledě na to, že je to zrovna Rossalie." sjede ho pohledem a Ichigo nasucho polkne. Rukia se na něj smutně zadívá, ale nemá sebemenší odvahu něco říct. Atmosféra tu byla napjatější než obvykle. Byakuya s Hitsugayou zavelel a všichni mířili na předem určené místo. ,,Ross....co to sakra děláš..." posmrkne Matsumoto, které se do očí vehnaly slzy. Gin se na ni smutně podíval a pootevřel oči. Chtěl udělat nějaké milé gesto, aby se usmála, ale jako kapitán dobře věděl, že na tohle teď není čas.

Doběhli ke staré, ale zachovalé budově. V křoví se krčili Shinigami z Hitsugayovy divize.

,,Máme jít s vámi?" navrhnou.

,,Ne." špitne Hitsugaya rázně.

,,Demmo, Taichou.." ujme se slova jeho 3. důstojník...

,,Žádné ale. Myslíte, že byste měli nějakou šanci proti někomu, kdo je na kapitánské úrovni?" zadívá se na ně tázavě.

,,Kapitánské?" vyhrknou nechápavě.

,,Byla jmenovaná na kapitána. Už dávno. Což znamená, že její síla se mohla klidně zvýšit..." řekne vážně.

,,V tom případě naše více-kapitánka..." zamumlají při pohledu na Matsumoto, která se uchechtne.

,,Nemyslím si, že by Rossalie přistoupila na to, aby bojovala s Kuchiki nebo Matsumoto." sklopí hlavu a dá znamení, že budou vcházet dovnitř. Všude bylo ticho. Dveře do všech místností, do kterých vešla, byly otevřené. Bylo to jako past. Jako by je tam chtěla vlákat schválně. Toushiro si toho byl plně vědom. Někdo jako já musel vědět, že ho celou dobu sledují. ,,Co má za problém?!" zakleje v duchu Toushiro, když dojdou do obrovské místnosti, ve které stojí blond více-kapitánka 6. divize.

,,Ross!" zahuláká Ichigo a ihned se k ní rozběhne.

,,Čekala jsem na vás." špitne.

,,Ty nejsi...Ross." vydá ze sebe Ichigo, když zbystří svůj zrak. Její vlasy byli šedé, oči fialové. Rysy ale měla úplně stejné jako já.

,,Rossalinino...dvojče..." zahuhlá Renji nechápavě. Všichni tam stojí vyjeveně a dívají se před sebe. Ani nepostřehnou, že postava na minutu zmizí. Zjistí to, až když se Renji celý od krve válí po zemi.

,,Kdy?" vyjekne Rukia, když se dívá na Renjiho ránu. Nebyla hluboká, ale táhla se od pravého ramene až k levému boku.

,,D-Daijobu da.." vykoktává Renji, zatímco mu Ichigo pomáhá vstát. Ona se jen uchechtne. Pevně sevře svůj meč s pohledem upřeným na drobounkou černovlásku. Napřáhne se, ale její meč se zkříží s jiným mečem. Byl to Byakuya.

,,Co seš zač?" pronese s nelítostným výrazem. V tom se její meč začne pokrývat ledem a ona uskočí. Ozve se rána a kousek od nich se na pár vteřin zvedne prach, z kterého jde vidět jen jedno. Bílý tygr. Jeho azurové oči byli nelítostné a na čtyřech byl stejně velký jako Zaraki.

,,Ty jsi...Rossalinin...bankai...?" zakoktá Ichigo. Tygr se na něj podívá a z jeho výrazu je známo, že mu dává za pravdu. Kolem tygra se objeví spirála reiatsu a přemění se do své lidské podoby. Byla to dívka, ale i tak bylo na první pohled znát, že je to tygr. Uši, ocas a černé pruhy na jejím bílém těle. Její azurové oči se nenávistně dívaly na protivníka.

,,Nemožné! Jakto, že se přeměnila!" vykřikne Toushiro vykolejeně.

,,Ale, ale...tak ty budeš asi Suzuki." zasměje se dívka.

,,Jméno.." vyhrkne vážně Suzuki.

,,Potřebuješ snad znát mé jméno?" odsekne a pohodí svými šedými vlasy.

,,Chci znát jméno té, která pošpinila dobrou pověst mojí paní..." Její pohled byl ještě nelítostnější.

,,Chico." špitne.

,,Chico. Zabiju tě za to, co si udělala!" zakřičí Suzuki a bez váhání se na ni rozběhne. Chico měla co dělat. Suzuki ji nemilosrdně drtila, a když už ji nemohla seknout mečem poslala na ni led. Není divu, že Chico se po chvíli držela za levé rozseklé rameno a naštvaně se po tygří dívce dívala. Znovu se k sobě rozběhli. Chico čekala na vhodnou chvíli, aby Suzuki chytla ruku s mečem a chystala se jí seknout. V tom mezi ně někdo skočí.

,,Ross?" vyjekne Byakuya, když mě spatří mezi nimi. Odstrkovala jsem meč Chico, což způsobilo, že jsem se o její čepel pěkně řízla a po ruce mi stékala krev. Suzuki jsem jen tak odstrkovala se slovy, že teď už si poradím sama. Má pořád nějaké námitky, ale na můj rozkaz, aby si stoupla vedle Ichiga a ostatních se stáhne.

,,Docela ti to trvalo, Phantomhive Rossalie." uchechtne se.

,,Omlouvám se za čekání, Chico." zasměju se ironicky a nahodím nemilosrdný výraz. ,,Takže ty jsi ta, která vypadá jako já..." namítnu a pečlivě si ji prohlížím. ,,Vážně vypadá jako já...není divu, že všechno hodily na mě..." zamyslím se. Bez jakýkoliv servítek se na ni rozběhnu, aby si nemyslela, že to nechám jen tak.

,,Jsi docela silná." namítne Chico, když přestává mít sílu na další boj.

,,Dommo." rozesměju se a znovu se jí pokusím seknout, ale ona uhne.

,,Ale, ale." ozve se mužský hlas, který ze tmy vchází do místnosti. Odskočíme od sebe a mezi nás vejde muž v černém kabátě. Odhodí černý kabát a mě spadne čelist.

,,Roka Manabu?" vyjeknu. Byl to ten muž. Muž, který mě chtěl nechat popravit a nejlepší přítel Rileyiho otce, Kiyoshiho. To po mě jde ještě pořád?! Obě dvě nás sjede pohledem a zasměje se.

,,Teď, Chico!" zakřičím a obě se na něj rozběhneme. Já mám ruku položenou na jeho zanpakutou, zatímco Chico drží svojí katanu u jeho hlavy.

,,Nani?!" vyjekne Manabu. ,,Co to má znamenat?"

,,Tohle plánujeme už od toho, co mě dali do vězení." usměju se.

,,Znamená to snad, že o ní celou dobu víš, má paní?!" vykřikne Suzuki.

,,Proč bys nám to sakra zatajovala!" vykřikne Ichigo.

,,Pokud máš oklamat nepřítele, musíš oklamat přítele." usměju se znovu.