5: Buď a nebo

5: Buď a nebo

,,Takže ty jsi ta sestra Žlutého blesku z Listové, Namikaze Rossalie?" zadívá se na mě. O co tu sakra jde? Co dělám tady?

,,Slyšel jsem, že jsi nejen jedna z nejlepších ninjů z Listové, ale taky jedna z nejlepších mediků. Je to pravda?" podívá se na mě tázavě.

,,A kdyby jo, tak co s tím?" zabručím ještě víc. Co plánuje? Proč mluví o mých lékařských schopnostech?!

,,Je tu jedna věc, kterou by jsi pro mě mohla udělat. Nebo spíše věc, kterou pro mě uděláš." V jeho očích vidím přílišnou sebedůvěru. Ten má ale nervy!

,,A když odmítnu?" pozvednu obočí.

,,Tak tě zabiju!" vytvoří Sasuke, stojící poslušně po jeho boku, ve své dlani chidori.

,,Uklidni se, Sasuke. Sice jsi silný, ale tahle kunoichi je trochu jiné ráže." zarazí ho Madara. Sasuke se uchechtne a odfrkne si. Tak tohle je ten Sasuke? Ten, kterého chce Naruto ochránit? Bože, takovej namyšlenej spratek. Vidím ho poprvé v životě, řekl přede mnou jednu větu a už ho nesnáším. Potřeboval by, aby mu někdo pořádně nakopal prdel, aby mu ten jeho hřebínek pořádně spadl. Hlasím se jako doprovolník. A zdůrazňuji, že mi je jedno, že ovládá Raiton, což je pro můj Fuuton trochu problém. Ale i tak si myslím, že by neměl šanci mě zabít. Takovej spratek.

,,Co po mě chceš?" zeptám se rázně. Jak jsem řekla. Nemám sebemenší chuť se s nimi kamarádíčkovat.

,,Chci, aby jsi někoho vyléčila." sjede mě pohledem. Vyléčila? Někoho z Akatsuki? Hráblo mu? Proč bych sakra léčila nepřítele? Ten to nemá v hlavě v pořádku. Žije moc dlouho to ho možná špetičku omlouvá. Ale šplouchá mu na maják docela solidně.

,,Děláš si srandu?" ušklíbnu se.

,,Vypadám tak?" odsekne mi docela rychle.

,,Docela jo. Proč bych já, kunoichi z Konohy, měla léčit nepřítele?" pozvednu obočí.

,,Možná proto, že ten dotyčný toho udělal pro tu tvoji Konohu více než dost." ušklíbne se. Hm?

,,Co tím myslíš?" zbystřím. Šije na mě nějakou boudu?

,,Uchiha Itachi. Myslím, že by jsi měla vědět, co pro Konohu udělal. A proto ho také vyléčíš." odpoví rázně jako bych snad ani neměla na vybranou.

,,Itachi?!" zděsím se. Eh...přiznávám, že toho pro Konohu udělal hodně...takže vlastně ani na vybranou nemám...demmo...i tak...Ksu...tohle je ještě horší než jsem čekala. ,,A když to udělám, tak co?" zamyslím se.

,,Tak tě normálně nechám odejít zpátky do Konohy." informuje mě. Normálně mě nechá odejít? Pochybuju. I když...Itachi toho pro vesnici udělal opravdu hodně...udělám to. Nemám jinou možnost.

,,Na tohle jsi si ale měl zavolat zkušenějšího medika." pohodím mírně hlavou. Je pravda, že jsem možná o trochu více zkušenější než Sakura. Ale narozdíl od ní léčím jen v opravdu vyjimečných případech takže...

,,Zkušenějšího? Myslíš jako, že jsem měl unést tu Sakuru nebo rovnou Godaime?" v jeho očích vidím mírný výsměch. No jo, Tsunade by sem asi nedotáhl.

,,Sakuru...například." vydrmolím ze sebe.

,,Ta by tady tak chyběla." ušklíbne se Sasuke. Bože. Zabijte toho spratka. Nemůžete mu přelepit hubu páskou na tu dobu, co tu budu? Je zralej na propleskání.,,Znamená to tedy, že to přijímáš?" celou si mě prohlédne. Možná toho budu litovat...

,,Aby bylo jasno. Udělám to jen proto, že Itachi vesnici hodně pomohl. Nic víc. Nic míň." ...ale moje druhé já prostě...musí ochraňovat ostatní.

,,Idaro. Zavedu tě tam. Detaily ti budu vysvětlovat namátkově." kývne na mě Madara hlavou, abych ho následovala. Všechny chodby jsou tak tmavé. A navíc...proč sakra musí ten namyšlenej Uchihovic sprateček jít s námi?! Vede mě neidentifikovatelnou chodbou bůhví kam. Otevře mírně chatrnější dveře od pokoje, do kterého po chvíli všichni tři vstoupíme. To, co tam zahlédnu mě trochu šokuje. Na posteli leží Itachi. Ztěžka dýchá, spí a kolem něj jsou poházené kapesníky od krve, kterou podle všeho nejspíše vykašlal.,,Jeho stav se poslední dobou hodně zhoršil jak vidíš. Dokonce musel i zůstat v posteli." informuje mě Madara, zatímco opatrně přecházím k posteli. ,,Také chci, aby jsi mě informovala o všem, co se rozhodneš udělat." sjede mě pohledem zas a znova. Jde vidět, že mi nevěří stejně jako já jemu.

,,Nejdříve ho prohlédnu. Musím zjistil, co mu přesně je." zamrmlám. Já jsem tu medik, ne ty. I když ti to budu všechno říkat, stejně z toho polovinu nepochopíš. Baka. Uložím svoji hlavu na jeho hruď. Srdce bije zrychleně, ale předpokládám, že na srdci jeho nemoc není. Ale něco je špatně s jeho plícemi. Odlepím od něj svoji hlavu a položím na jeho hruď své ruce, obklopené chakrou. ,,Něco v jeho plících cítím." špitnu polohlasně. Myslím, že jsem to spíše chtěla říct jen pro sebe, ale nakonec jsem to řekla nahlas.

,,Něco má v plících?!" zděsí se Sasuke.

,,Je to příčinnou jeho kašle s krví?" zbystří Madara.

,,Je to...jed." svraštím obočí.

,,Jed?!" zděsí se Sasuke ještě víc.

,,Proč by měl sakra v plících jed?" zvýší Madara hlas. Jak to kurva mám vědět, jsem jeho máma? Prostě je tam jed a óbróvská tečka!

,,Jak to mám vědět?" zvýším hlas i já.

,,A co s ním budeš dělat?" zadívá se na mě Sasuke jako bych Itachimu do těch plic ten jed dostala já. Tak on není jen namyšlenej, ale i blbej?

,,Co asi?" protočím oči. ,,Samozřejmě, že se ho pokusím vyjmout!" zakroutím hlavou.

,,T-To dokážeš?" podívá se na mě výrazem jako bych mu sdělila, že právě budu na nočním stolku tancovat kozáčka s láhví sake na hlavě a bejsbolkou narvanou v pozadí.

,,S 80% pravděpodobností. Ale budu potřebovat pomoct." zadívám se na ně. Oba nahodí výraz WTF?! Sakra. Možná nebude moc dobrej nápad, aby mi pomáhali zrovna oni dva.

,,Co by jsme měli udělat?" vykoktá Sasuke.

,,Potřebuju 5 lavórů s vodou a další 2 lidi." namítnu rázně. Jejich výraz je ještě zděšenější. Tohle bude těžší než jsem si myslela. Uběhne 10 minut a v pokoji stojí i Deidara s Tobim, kteří zřejmě vůbec neví o co jde. Ale díky bohu za ty dřevěné lavóry s vodou, které naštěstí donesly. ,,Potřebuju, aby jste Itachiho drželi. Pevně." otočím se na ně s vážným výrazem. Tobi sebou trochu cukne a mírně se začne schovávat za Deidaru. Madarův pohled ovšem hovoří za vše a měla jsem pocit, že kdyby pohled vraždil, Tobi už je dávno po smrti.

,,Podržet? Proč..uhn." namítne Deidara s jeho typickým UHN.

,,No...vytáhnout ten led není zrovna nejpříjemnější...navíc se na chakru potřebuji soustředit a Itachi sebou bude hodně házet." vysvětlím lajdácky. Položím na noční stolek 1 lavór s vodou. Pomocí své chakry z něj vodu vyjmu tak, abych ji držela mezi svými dlaněmi. Zavedu vodu do Itachiho hrudníka. Soustředím se na svoji chakru, aby jed polapila a vtáhla ho do vodní koule. Pomalu jeho hrudníkem kouli z vody zase vytahuji. Itachi sebou hází a všichni se snaží, aby ho udrželi. Trvá to chvíli, než vytáhnu celou kouli tak, abych neporušila chakrou jeho orgány. Vyliju vodu zpátky do lavóru. Plavou v ní kousky jedu, ale stejně to ještě není všechno. Tohle je teprve jedna část. Pořádně vydechnu a protáhnu si krk. Nadechnu se a přejdu na druhý lavór. Poslední části jedu jsem vytáhla. Uložím svoje dlaně na kolena a předkloním se. Snažím se dýchat. Točí se mi hlava. Taky že jsem vypotřebovala skoro celou chakru. Spotřebovává se daleko rychleji, když s ní musím pracovat precizně a pomalu. Itachiho dýchání už se pomalu vrací do normálu. Alespoň něco dobrého. Prudce se narovnám a zatočí se mi hlava ještě víc. Převážím se a padám dozadu.

,,A-Ah." slyším zvuky toho magora v té masce, jak mě na poslední chvíli chytá. ,,Možná by sis měla na chvíli lehnout." vezme mě do náruče. Tak tak přemýšlím...mám ho zabít anebo to nechat tak, jak to je? Vzhledem k tomu, že necítím ruce, tak jediné, co mi zbývá je možnost 2. Nechat to prostě tak, jak je to teď.