RossalieWorld of my dreams

51. Začínající mise více-kapitánů. Nejlepší z nejlepších?

Publikováno 18.03.2012 v 00:08 v kategorii Povídky - Vícedílné, přečteno: 184x

hh

50. kapitola 


,,Děje se něco, Ross?“ šťouchne do mě Alice prstem, čímž mě vyruší z přemýšlení.

,,Eh? Nene nic.“ zakroutím hlavou. Zrovna jsme měli setkání našeho dívčího gangu, ke kterému se díky bohu přidala i Alice.

,,Provedl ti snad ten úchyl něco?“ zavrčí Sayami.

,,Ne, neprovedl.“ pokrčím rameny.

,,Ale souvisí to s ním, co.“ namítne Matsumoto. Uhnu pohledem. ,,Takže je to jasné.“ pousměje se.

,,Skřípe to mezi vámi?“ přisedne si ke mně Yuniko a já se zasměju.

,,Tak to není.“ usměju se. ,,Jen...“ svraštím obočí.

,,Jen?“ přisedne si ke mně i Matsumoto.

,,Připadá mi to jako by mi chtěl něco říct...ale...neřekne.“ zamyslím se.

,,Něco říct?“ zvedne Alice hlavu ke stropu a zamyslí se.

,,Třeba ti chce říct, že tě miluje.“ pokyvuje Hinamori hlavou.

,,Umm...to už mi řekl.“ začervenám se a začnu si prohrabávat vlasy.

,,Eh?! A s tím ses nám ani nepochlubila?!“ vytřeští Matsumoto oči.

,,Go-gomen.“ zaseknu se provinile.

,,Co jiného by ti tak mohl chtít říct...“ zapřemýšlí Yuniko.

,,Nic mě nenapadá...“ povzdychnu nahlas.

,,Třeba si tě chce vzít.“ zatetelí se šťastně Alice.

,,Jdfjhgdfhgdfjgdf.“ Naprosto přijdu o veškerou schopnost mluvit. Zapomenu zavřít pusu a tak na ni jen tak zírám.

,,Hm...to nezní tak neuvěřitelně...“ zamyslí se i Rangiku.

,,Že by z tebe za chvíli byla Kuchiki-sama?“ poplácá mě Alice po ramenu.

,,To určitě není ono.“ zakroutím nevěřícně hlavou.

,,Proč myslíš, že by to tak nemohlo být?“ zamrká nechápavě Hinamori.

,,J-Já nevím...příjde mi to...nemožný?“ povytáhnu obočí.

,,Nebylo před pár měsíci pro tebe nemožný i to, že by tě miloval?“ usměje se Rangiku šibalsky.

,,Um...etoo..“ začnu něco koktat. V rozjímání mě vyruší rozhlas.

,,Všichni pozor. Prosíme kapitány, více-kapitány, třetí důstojníky, zástupce shinigami Kurosaki Ichiga a Alice Kamakiri, aby se dostavili do kasáren 1. divize. Opakuji: Prosíme kapitány, více-kapitány, třetí důstojníky, zástupce shinigami Kurosaki Ichiga a Alice Kamakiri, aby se dostavili do kasáren 1. divize.“ Přemítám si v hlavě, co z toho plyne.

,,Zase k Velícímu kapitánovi? Ótrava.“ zvedne se Matsumoto z křesla v kterém se jí tak dobře válelo.

,,Proč i já?“ zamrká Alice nechápavě. Přejdu k ní a pomůžu ji vstát ze země.

,,To zas bude něco.“ namítnu trochu s obavami. Z jedných problémů se dostaneme a spadneme do dalších? Fuu.


,,Gomen, Taichou. Jdu pozdě.“ přicupitám k Byakuyovi a Renjimu, kteří na mě čekají.

,,Teď jsme přišli.“ obrátí ke mně Byakuya svůj pohled. Pousměji se a neubráním se otázce.

,,Nevíte, co se bude řešit?“ povytáhnu obočí. Jen doufám, že nás zase někdo nenapadl anebo že Aizen nevstal z mrtvých. I když. Ta poslední možnost je asi nejvíce logická. Jsme všichni kompletní. Vejdeme do Yamamotové kanceláře. Zařadím se za Byakuyu, Renji za mě. Alice s Ichigem si jen tak stoupnou vedle kapitánů, aby se schovali.

,,Sešli jsme se tu rychle.“ práskne Yamamoto holí do země a ve tváři má zvláštní výraz. Že by byl šťatný z Aizenova zmrtvýchvstání? Bwhh. Pochybuju. ,,Rád bych vás seznámil s něčím, co se ještě v dějinách Soul Society nestalo.“ nějak podivně se zatetelí a zakření. On si něco šlehnul? Všichni, včetně mě, zbystří. ,,Zítra se sem dostaví Král Soul Society.“ zahuhlá si pod vous, ale i přesto ho jde dobře a naprosto zřejtelně slyšet. Huh? Král Soul Society? Jako ten, kterýho ještě nikdo neviděl? To bude nějakej podvod. Čichám v tom Aizenovo nové převlečení. Za vším je Aizen. ,,A teď bych byl rád, kdyby mi pozornost věnovali všichni více-kapitáni, třetí důstojníci a Alice.“ odkašle si a já ztuhnu. Proč jsem sakra zrovna já více-kapitán?! Nechci s tím mít nic společnýho. Nic! ,,Jde o to, že Král hledá další Shinigami pro svoji 0. divizi. Zítra, hned po jeho proslovu, budou mít více-kapitáni misi. Ta mise ukáže, kdo má a kdo nemá na to, dostat se do oné divize.“ řekne nadmíru laicky. ,,Proto by jste dnešek měli zasvětit tréningu a připravit se na tuto misi. A Alice.“ pohledem se koukne na konec uličky, kde vykoukne malá bílá hlavička s nechápavým pohledem. ,,Jelikož nejsi více-kapitánka nemůžu tě do toho nutit, ale. Pokud budeš chtít se k misi připojit je ti to dovoleno.“ trošku se pousměje a Alice nadšeně přikývne. Ihned Velícímu kapitánovi sdělí, že se na misi hlásí s radostí. Ta má ale energie. Nemůže to vzít místo mě? ,,Ale pamatujte. Nezáleží jen na útocích zanpakutou a kidou. Záleží také na koncentrovanosti a velikosti vašeho reiatsu, inteligence a schopnosti boje bez své katany.“ při těchto slovech se dívá na mě. Hm. Má semnou problém? Ne, že bych byla kdejakej profík, ale ani s jednou věcí, výše uvedenou, nemám sebemenší problém. Jen ta inteligence trošku pokulhává. Zavelí rozchod a všichni vyletí z místnosti dřív než by řekl švec. Jen Byakuya a Riley zůstali. Počkali až se dveře zabouchnou, aby mohli začít mluvit.

,,Děje se něco, kapitánové?“ konečně přiotevře svoje oči a oba si je prohlídne. Byakuya s jeho kamenným výrazem ani nevypadá, že by něco potřeboval. Za to Riley má pěsti zatnuté a vypadá nadmíru nakvašeně. Je jako sopka, která každou chvíli vychrlí lávu.

,,Chce ségru, co.“ zavrčí po chvíli. Hlas má naštvaný, ale je vidět, že se snaží mluvit mile a vlídně, i když mu to jde co nejméně.

,,Prokoukl jsi to?“ pozvedne Yamamoto obočí s obavami.

,,Je to jasné. Celou dobu ses díval na ni.“ zavrčí ještě více podrážděně. To, jak to ještě přiznal, ho nabrousilo ještě víc. ,,To ji chceš šoupnout do 0. divize?!!!“ zakřičí. Už to nevydrží a rozkřičí se. Sám se tomu diví. Obvykle bývá klidný a spořádaný, ale teď je vytočený. Víc než kdy jindy.

,,Proč si tak naštvaný? Stát se členem oné divize je přece pro Shinigami největší čest.“ namítne nechápavě.

,,Pro ségru ne. Ji to nezajímá. Copak nevíš, že šťastná je v 6. divizi?!“ nenamáhá se s křikem přestat.

,,Riley. Král se o její sílu velmi zajímá.“ namítne káravě. I jeho hlas začíná být nakvašený. Byakuya těká očima mezi nimi dvěma. Snaží se pochopit situaci a vyhodnotit nějaký pádný výsledek ne-li řešení.

,,Proč si jí to neřekl?! Proč si jí neřekl, že to ji tam hlavně chce?!“ rozkřičí se ještě více. A to si donedávna myslel, že víc křičet nedokáže.

,,Protože by nesouhlasila. Snažila by se z toho vyvléknout.“ namítne vážně. ,,Ani na to nemysli.“ zastaví Rileyiho dřív, než stihne cokoliv říct. Zdá se, že ví, co má na jazyku. ,,Máš plný zákaz své sestře o tom cokoliv říct. Skončil jsem. Můžete jít.“ jeho hlas zní naštvaně. A dost. Riley se otočí a vydává se pryč stejně jako Byakuya. Teď nejspíš přemýšlí nad tím, proč tam vlastně zůstal.

,,Jdu s tebou.“ namítne Riley, když se Byakuya chystá shunpem zmizet cestou k domovu.

,,Hm?“ pootočí k němu hlavu.

,,Řeknu jí to. Je spravedlivé, aby věděla, co se na ni chystá.“ brblá Riley po cestě naštvaně.

,,A zákaz Velícího kapitána?“ zbystří Byakuya.

,,Pokud se Ross dostane do 0. divize, už ji nikdy neuvidíme. Bude smutná a nešťastná. Takže teď mi je nějakej zákaz, všemocného Velícího kapitána, u prdele.“ zabručí.

,,Jsme dva.“ pousměje se Byakuya. Doběhnou do jeho domu.

,,Chystáš se někam?“ vyjekne Riley. Zrovna si dávám zanpakutou na záda a vypadám, že někam jdu.

,,Jdu za kapitánem 12. divize.“ pousměju se.

,,Takže ty...došlo ti to?“ namítne trochu s obavami. Kývnu hlavou.

,,Došlo mi to ve chvíli, kdy řekl, že záleží na velikosti reiatsu.“ kývnu hlavou a mé blonďaté vlasy se pod náporem prudkého pohybu ladně zavlní.

,,Co přesně po Mayurim chceš?“ namítne Byakuya kapku zvědavě. Zdá se, že tu otázku vzal Rileyimu z úst.

,,Změnšit moje reiatsu, co nejvíce to půjde.“ svraštím obočí.

,,Hm? P-Proč?“ vyjekne Riley kapku nechápavě.

,,Nejdříve jsem přemýšlela o tom, že se nějak ztrapním...nechám se zranit...budu si hrát na chudinku, která potřebuje zachránce. Jenomže potom mi došlo, že to udělat nemůžu....kvůli svému kapitánovi.“ usměju se na Byakuyu, který se zatváří ve stylu „Já to tušil.“ ,,Proto jsem musela vymyslet plán B.“ usměju se ještě víc.

,,Plán B?“ povytáhne Riley obočí. Zdá se, že jeho nahněvanost se pomalu začíná vytrácet.

,,Nechám si zmenšit velikost svého reiatsu. Potom na chvíli zmizím do svého vnitřního světa. Potřebuji, aby Suzuki zeslabila moje útoky, co nejvíce to půjde. Nejlépe, když je úplně pozmění. Udělám cokoliv, abych na tom byla nejhůř, ale i přesto měla sílu na více-kapitánku.“ zakývám hlavou.

,,Tobě to pálí.“ namítne užasle Riley.


,,Věděl jsem, že dřív nebo později přijdeš.“ mluví na mě Mayuri ještě dřív než stačím zavřít dveře a promluvit.

,,Hm?“ povytáhnu nechápavě obočí.

,,Jdeš za mnou proto, abych zmenšil tvé reiatsu, nemám pravdu?“ Fíha. Ten chlap je fakt génius.

,,Jak to všechno víte?“ namítnu kapku nechápavě a zvědavě.

,,Je to logické. Přišel jsem na podstatu toho, co Velící kapitán chce. Stejně jako ty a ostatní dva kapitáni. Ti další buď na jeho lež nalítli anebo nemají odvahu jakkoliv protestovat. Ale to je vedlejší. Hlavní je to, že jsem na způsob zmenšení tvého reiatsu přišel. I když. Avšak daň této šikovné věcičky je vysoká.“ mírně se zamračí. Trochu se strachem se zadívá do mé tváře.

,,Daň?“ trošku se roztřesu.

,,Vlastně je to něco jako čip. Dám ti ho pod kůži a on do sebe vztřebá zhruba 70% tvého reiatsu. Všechno by mělo být v pořádku po dobu toho, co čip bude pod tvoji kůží. Když ho však po tom všem vyndám...tak...“ trošku se zasekne.

,,Tak...?“ Strachy pomalu ani nedýchám. To umřu nebo co?

,,Všech uchovaných 70% se do tvého oběhu reiatsu vrátí najednou. To bude pro tvůj organismus hotová bomba. Budou tě provázet šílené bolesti hlavy je i možné, že se dostaví nějaké krvácení, které by však podle průzkumu nemělo být smrtelné. Co je však horší je, že je téměř 50% šance, že tvé drobné tělo nevydrží ten počáteční tlak. Může se stát, že vazy v nohou či rukou by mohli být natrhnuty, v lepším případě, nebo úplně přetrhnuty.“

,,Což znamená, že když se to stane, tak se delší dobu buď nepostavím...“

,,Nebo nepohneš rukama, ano. Bohužel potřebuješ reiatsu zmenčit ihned a není čas, abych sestavil a prozkomal něco jiného. Ale je na tobě jestli do toho půj-“ Přeruším ho na konci věty.

,,Samozřejmě, že do toho jdu. Pokud mi nehrozí smrt, tak zvládnu cokoliv.“ nahodím úsměv, který mě alespoň vnitřně hází do klidu.

,,Jen doufám, že mě za to tvůj kapitán nezabije.“ rozesměje se. ,,Takže...nechám tě, aby ses dostala do svého vnitřního světa. Mezitím co budeš tam já dostanu čip pod tvoji kůži.“ čeká na moji reakci.

,,Hai.“ přikývnu. Sednu si do jím připraveného křesla a svoji zanpakutou položím na kolena.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?