53: Na to zapomeň

Anotace: Může za to monster a depresivní OST, který hraje u smrtí. Zatím nečekejte žádné dojemnosti a podobně. Ale poslední dvě kapitoly budou dojemností celé vyplněny, takže si připravte kapesníčky. /Samochvála smrdí, beztak tam hodíš bad end./ Ale ne, myslím, že lepší konec už jsem snad ani vymyslet nemohla. Nechci vás napínat ani spoilerovat, takže to tu radši ukončím a vy si užijte další kapitolku ^^ Snad se bude líbit a budu moc ráda, když zanecháte komentář, ať už kladný nebo negativní budu ráda za všechny. Moc by mi pomohlo, kdybych věděla, co vás na této povídce štve nebo co se vám na ni líbí, takže směle do toho...uděláte tím autorce hrózitánskou radost^^

,,E-Eh?" vypísknu, když se na jeden můj bok přilepí Yuniko a na druhý Sayami. Renji vypadá jako by měl v ústech tenisák, což je u něj normální stav, takže mě ani nenapadne zakroutit hlavou nebo se zašklebit. Byakuya udělá pár kroků dozadu a zajede na lavičku vedle Ukitakeho s Kyourakem, kteří právě popíjejí saké.

,,To je dobrý nápad." usměju se.

,,Nedělejte z toho takovou estrádu. Stačí, když to prostě poserete a nemusíte si dělat s žádnou 0. divizí starosti." přeskáče Hirako všechny stoly a nakonec se uvelebí vedle Kenseie, který ho probodne pohledem jakmile mu omylem šlápne na nohu.

,,Posrat to?" zamyslí se Renji.

,,S tím ty si nemusíš dělat starosti. Posereš všechno na co šáhneš." zařehtá se Ichigo.

,,Ty debile! Jaks to jako myslel?!" tasí Ananásek svoji zanpakutou a namíří ji proti opilému Ichigovi, který svírá ve svém objetí Rukiu, která zrovna debatí s Hinamori o éře Chappy. Všechny kolem sebe si pečlivě prohlížím. Každý z těhle debilů má v mým životě svoje místo. Dokonce i plešoun Ikkaku a fintilka Yumichika. Všichni. Stali se za ty měsíce nenahraditelnou součástí mého života. Je snad možný, aby mi nepřilnuli k srdci? Renji zrovna dusí Ichiga, nebo se o to při nejlepším alespoň snaží.

,,Co je tohle za vážnej výraz, Phantomhivová!" plácne mě po zádech Alice.

,,Ah, jen jsem se zamyslela." zavrtím hlavou. Nahodím úsměv.

,,Nemysli na to. Pokud by tě tam chtěl dostat, tak mu prostě nakopeme prdel." rozesměje se.

,,Mattaku." povzdychnu si a plácnu se do čela. Slzy se mi hrnou do očí a jen tak tak je potlačuji. ,,Soda ne. Dokud jsi tady ty, tak nemusím mít strach. Nahážem je všechny na hromadu, pokud to bude nevyhnutelné." zasměju se.

,,Ah! Přece tě nenecháme odejít někam do jiné dimenze. Na to tě máme až moc rádi!" udělá ke mně krok blíž a přitiskne mě na svoji hruď. Nevydržím to. Ty slzy si prostě našli cestu ven. Opírám se o její rameno a vřelé kapky padající z mých očí dopadají na její ramena.

,,Soda ne! Jsi tu prostě nenahraditelná a my tě nedáme!" přidá se i Rangiku.

,,Pravda...potom by tu už nebyl nikdo, kdo by mě srážel před dveřmi Rangiku a ničil kytky, které pro ni nesu." usměje se i Gin.

,,Pokud bude nejhůř...budeme všichni stát za tebou. Ať už se stane cokoliv! Nezáleží na tom jestli to bude král nebo bůhví co dalšího. Porazím všechny, kteří ti budou chtít ublížit!" práskne odhodlaně Ichigo pěstí do stolu.

,,Tohle jsem spíš měl říct já." zasměje se i Byakuya.

,,Taichou...se směje?! No doprdele!" schovává se Renji za Zarakiho.

,,Kdyby si tu nebyla, neměl bych s kým soupeřit. Až to dokončíš, zase si spolu zabojujeme a já ti nakopu prdel." zachláme se Kenpachi tím jeho psycho smíchem. Nevím, jestli mi z toho má naskočit husí kůže, ale jsem tak dojatá, že jen opařeně stojím a tisknu se k Alice.

,,Shinigami by neměl brečet ne?" zadívá se na mě a šibalsky se usměje.

,,Urusai. Nebrečím. Spadlo mi jen něco do oka." zamrmlám a začnu si rukávem stírat slzy.

,,Je libo kapesníček?" podává mi Yuniko kapesníček.

,,Sakra, jo." vezmu ho a zasměju se. ,,Vy víte, jak člověka dojmout. Sakra, takový dementi mě rozbrečeli." mrmlám mezi smrkáním.

,,Dementi..." cuká Renjimu koutek.

,,Měli by jste s tím už končit. Zkouška za chvíli začne." vloží se do toho Toushiro.

,,Ah, to je pravda." zamyslí se Hisagi.

,,Nemusíte mít strach, Kuchiki-taichou! Dáme Vám na Ross pozor!" postaví se Hisagi společně s Kirou do pozice alá nebezpečná dvojka pokémonů a s výrazy like a boss se zachechtají.

,,Tak toho bych se bál." roztiká se Hirakovi obočí. Byakuya si povzdychne a pousměje se. 

,,Pokud na ni nedáte pozor, zabiju vás." vypadá jako ďábel a Kira nasucho polkne.

,,Hai, pane!" postaví se oba do pozoru. Oni, že na mě mají dávat pozor? To spíš já budu dávat pozor na ně. No nevadí, snaha se cení.

,,Měli by jsme jít, Ross." přejde Byakuya až ke mně a pohladí mě po zádech.

,,Hai." přikývnu a zadívám se do jeho nádherných šedých očí.

,,Kdyby ti hrozilo nebezpečí tak se prostě schovej za Renjiho, aby to schytal on, jasné?" kývne na mě hlavou.

,,T-T-Taichou!" vypískne Renji dotčeně. Byakuya jeho písknutí ignoruje ve velkém stylu a vlastně dělá, že ho vůbec neslyší. Musím se tomu zasmát. Dokázal by snad někdo tenhle blázinec opustit? Pochybuju. Jsem tak ráda. Ráda, že jsem mohla všechny poznat. Po tomhle všem určitě nikam jít nechci. Raději se nechám tím Králem zabít, než abych musela odejít.

,,Ma ika. Určitě tě ochráním!" kývne na mě Renji.

,,Ah!" poplácám ho po ramenu. ,,Nakopem té zkoušce prdel!" zabořím pěst do dlaně.

,,Ossu! A všichni společně!" vykřikne Hisagi.

,,Ossu!" přidá se k němu i Kira. Ostatní více-kapitáni a Alice neváhají a přidají se.

,,Ikuze!" zavelí Matsumoto a všichni souhlasně přikývnou.

,,Rukia...kdyby se něco dělo...dej mi signál a já okamžitě přijdu!" chytne ji Ichigo za ramena a začne s ní náruživě třást.

,,H-H-H-Ha-i." vykoktává Rukia. ,,Můžeš semnou přestat třást?" vykoktá ze sebe.

,,G-Gomen." nahodí zrzek provinilý výraz a okamžitě černovlásku pustí na zem. Pohladí ji po jejích černých vlasech a daruje ji pusu na čelo. ,,Buď opatrná, ina?" zašeptá a přitiskne ji na svoji svalnatou hruď.

,,A-Ah." vykoktá Rukia omámeně. ,,Budu v pořádku."

,,Z čeho jste tak nervózní, Hirako-taichou?" prohlíží si Král blonďáka, který neustále chodí z místa na místo a rozptyluje tím ostatní. Hodí si nohu přes nohu a zakroutí hlavou.

,,Přece bychom měli vědět, co se tam děje!" zavrčí Hirako a přejde k zábradlí balkónu. Svůj pohled upře na obrovský les ohraničený vysokým plotem, v kterém jsou už 4 hodiny všichni více-kapitáni. Občas se ozve výbuch a občas slova typu: "Kurva, doprdele, sakra." a taky "Nejsem plešatej. Nejsem Ananas."

,,Jak vůbec poznáte, kdo je ten nadaný shinigami, když sedíte tady a nevidíte tam?" zamyslí se Ukitake. Jeho míra přemýšlení poslední dobou se opravdu nějak navýšila. Většinou na děj ostatních tak nějak sere a je mu to někde, ale poslední dobou je plný úvah a poznámek. Dokonce i Kyouraku se tomu diví a každou chvíli ho pozoruje a kroutí zaujatě hlavou.

,,Pobíhají tam i moji lidé, kteří všechno pozorují." pohodí Král hlavou a upije si ze své kávy. Velící kapitán je nějaký klidný a tichý. Byakuya ho občas probodne pohledem, protože ho opravdu začíná nesnášet za jeho přístup k věcem.

,,Rukia...snad si v pořádku." zadívá se Ichigo na oblohu. Tak nějak se snaží udržet v klidu. Na cítění reiatsu je naprostej debil a navíc to ohraničení kolem lesa sem ani žádné reiatsu nepouští, takže těžko říct, jestli si tam více-kapitáni válí šunky a relaxují anebo zuřivě bojují a jsou zranění.

,,Budou v pořádku." přejde k němu Byakuya, který má ve tváři stejně klidný výraz jako on.

,,Ah, také si myslím. Nejsou to přece děti." usměje se Ichigo.

,,Pravda. Měli bychom jim prostě věřit...a nechat to na nich." přidá se i Kensei.

,,Jsou to naši více-kapitáni a né naše děti, že..." usrkne si Kyouraku saké a zadívá se na Ukitakeho. ,,Přestaň se o ni strachovat." mrkne.

,,Snažím se." pousměje se i Ukitake.

,,Jak to tak vidím, tak mezi vámi vládne mír a láska." pozoruje je Král.

,,Dá se říct, že jsme jedna velká rodina." řekne překvapivě Kenpachi. Všichni se na něj otočí s WTF výrazem.

,,Kazoku ka..." zamyslí se král. ,,Vlastně bych vám měl oznámit, že jednoho kandidáta mám již vybraného." usměje se.

,,Ah, to nám už došlo." komentuje jeho větu Ukitake s mírně naštvaným podtónem, což Kyouraka překvapí ještě víc než to ostatní.

,,Došlo vám to?" pozvedne překvapeně obočí.

,,Nejsme debilové." uškne se Hirako.

,,Na to jsem přece nikdy ani nepomyslel." zakroutí hlavou a zamáchá sklenkou.

,,Nemyslete si, že tím, že ji máte vybranou jste v loji. Vlastně bych řekl, že jste spíš v prdeli. Nepůjde s Vámi ani za hovno." pronese Kenpachi pobaveně a mrkne.

,,Zaraki-taichou!" napomene ho Velící kapitán.

,,Tomu se říká upřímnost, Sotaicho." pokrčí Hirako rameny.

,,A také je to pravda." objeví se tam i Ayanami, za jeho zadkem je celá jeho garda, dokonce i s Rileyim, který se pobaveně culí.

,,Ani tvoje vyhrožování ji nepřinutí, aby tam šla, otto-san." mrkne i Ayanami.

,,To se ještě uvidí." uškne se Yamamoto.

,,Měl bys vědět, jaká moje sestra je. Pokud něco nechce, tak něco nechce." pokrčí Riley rameny.

,,Vidím, že tohle bude ještě zajímavé." zasměje se pobaveně Král. Riley se ušklíbne a pomyslí si něco o prdeli. ,,Možná bych ho měl zabít dřív, než ho zabije onee-chan." zasměje se v duchu. ,,I když si ho asi chce vychutnat sama." zavře oči a zasměje se nahlas.

,,Je tu něco vtipné?" zbystří Král.

,,Betsuni nandemo." zavrtí Riley hlavou. ,,Jen sis do své divize vybral fakt blbou holku, vole."

,,Dlouho jsme se neviděli, Kuchiki-san." přejde Ayanami k Byakuyovi a naprosto ignoruje vražedné pohledy Yamamota.

,,Renji, pozor!" skočím po něm shunpem a odkutálíme se na stranu. Pár dýk, které ten podivně vypadající hollow poslal ze své pusy, se zasekne ve stromě.

,,Arigato, Ross." pomůže mi Renji vstát.

,,Za málo." zatetelím se. ,,Vypadá to, že jsme se oddělili od ostatních." rozhlížím se po okolí.

,,Ah. Těch potvor musí být plnej les. Až ji porazíme najdeme ostatní." pokyvuje Renji hlavou.

,,Naprosto souhlasím. Demmo, nemám moc reiatsu, takže ho budem muset zvládnout společně."

,,To je přece jasná věc." uculí se Renji. Usměju se a přikývnu. Oba uskočíme na opačné strany, když ta potvora použije svůj jazyk jako zbraň.,,To je nechutné." zašklebím se. Vysunu zanpakutou a jazyk přeseknu, než ho stihne schovat.

,,N-Nani?" vyjekne Renji, když se jeho jazyk rozdvojí v místě, kde jsem jej přesekla. ,,Tohle je tada nechutný." ušklíbne se.

,,Vysvětluje to to, že když si mu usekl hlavu, narostli mu další dvě." zamyslím se.

,,Myslíš jako, že takhle obluda se nedá přeseknout, jinak se ještě zvětší?" Renji má nad hlavou tečky a udiveně se na mě podívá.

,,Nezbývá nic jiného než to prostě vyzkoušet." rozběhnu se a shupem se dostanu před jeho hlavu. Chytnu katanu oběma rukama a jednu z hlav přeseknu.,,Yapari." ušklíbnu se, když obludě naroste už třetí hlava.

,,Počkej, ale co teda budem dělat? Moje útoky jsou sekací, takže..." zamyslí se Renji.

,,Tak ho prostě zmrazím." nahodím postoj a své ruce dám před sebe. Zavřu oči a soustředím se na své reiatsu. Kolem hollow se začne vytvářet spirála vody, která se neustále zvětšuje a získává si tvar tornáda. Obalí ho celého a zamrzne.

,,Ty vole." hledí na to Renji. Pořádně se nadechnu a zatnu všechny svaly v těle. Celý led se rozpadne a obluda se společně s ledovými kramy snáší k zemi, kde se vypaří a vsákne do půdy. ,,Fíha." zaculí se Renji.