Byakuya X Renji

Upozornění: Lehčí yaoi

Pár: Byakuya X Renji

Obvykle nepáruju yaoi s Byakoušem (protože ho žeru^^), ale tahle povídka byla na přání, tak jsem to nějak skousla^^

---

Červenovlasý shinigami jde pomalým krokem do jídelny.

,,Rukio?" otočí se nechápavě.

,,Co se tak díváš? Spadlo ti snad něco na hlavu?" vrčí na něj černovláska, když vidí jeho výraz.

,,Jsem dnes nějakej zpomalenej." namítne Renji.

,,Jenom dneska? Celoživotně, ne?" objeví se Ichigo a obejme Rukiu kolem ramen. Renji na ně vyjeveně zírá.

,,Pokud ji budeš takhle objímat, tak ti ho při nejbližší příležitosti Kuchiki Taichou ufikne." rozesměje se Hisagi, který jde náhodou kolem. Ichigo se ušklíbne a Renji při slovu "Kuchiki Taichou" celý zrudne. Začne přemýšlet nad události včerejšího večera.Celý den svého kapitána neviděl a ostatní se ho pořád dokola ptali, kde je. Se strachem proto Renji běžel v podvečer k němu domů a prohledával každou místnost, na kterou narazil. V Kuchikiho domě se nevyznal, takže náhodně otvíral každé dveře, ke kterým doběhl. Poslední dveře. Rozrazil je a nevědomky za sebou zabouchl. Byla to koupelna. Kdyby našel jen svého kapitána jásal by radostí. Celý ovšem zrudl ve chvíli, kdy před jeho očima stál Byakuya úplně nahý. Chtěl ze sebe vyhrknout něco omluvného, ale jeho ústa stávkovala. Podíval se nevinně svému kapitánovi do očí, šeptl něco ve smyslu: ,,Gomenasai." a otočil se ke dveřím, které následně otevřel. Ovšem je moc neotevřel, proto Byakuya položil na dveře svou dlaň, nemilosrdně je zabouchl a navíc stál těsně za Renjim.

,,Ta-Taichou?" vypískl nervózně, a přesto něco v jeho rozkroku ztvrdlo. Byakuya se přiblížil svými hedvábnými rty k jeho uchu.

,,Nejsi nějaký nervózní?" zašeptá sladce a Renji už pomalu přestává dýchat.

,,Nii-sama!!" ozve se ze zahrady Rukia. Renji rychle vyletí z koupelny a utíká do zahrady, kde se omylem srazí s Ichigem.

,,Seš debil?" vykřikne Ichigo, zatímco se drží za hlavu.

,,Co tu běháš, jak kdyby si viděl strašidlo?" povytáhne Rukia obočí.

,,Rukio? Potřebuješ něco?" objeví se tam Byakuya a Renji celý rudý ze sebe vypustí hrozitánsky podivný zvuk.

,,Ummm, Byakuya...souhlasíš s tím, abychom s Rukiou odešli na pár dní do Skutečného světa?" ujme se toho Ichigo a postaví se vedle ní. Byakuyův výraz je nejdřív vražedný, ale potom si oddychne a na jeho rtech se objeví něco, co už se mílovými kroky blíží k úsměvu.

,,Arigato." obejme Rukia svého milovaného bratra. Ichigo se žárlivě ušklíbne a ona, při pohledu na jeho úšklebek, na něj zamilovaně vyplázne jazyk. ,,Proč si k sakru pamatuju každý detail včerejší události?" procitne Renji.

,,Jdeš pozdě, malej Byakuyo." špitne Yoruichi, která ho poslední dny uhání neuvěřitelnou rychlostí. Renji zvedne hlavu a podívá se na Byakuyu. Jejich pohledy se střetnou a Byakuyovi se při pohledu do Renjiho tváře rozjasní celý obličej. Celý červený uhne Renji pohledem a snaží se do sebe dostat oběd, což mu moc nejde. Celý den se snažil svému kapitánovi vyhýbat, ale na večeři to naprosto zazdil Ukitake.

,,Byakuyo?" přeruší ticho Ukitake. 

,,Jak jsi daleko s vypisováním těch hlášení?" Byakuya začne krátce přemýšlet.

,,Zbývá mi toho ještě moc. Renji...co kdyby si mi pomohl?" vrhne na něj upřený pohled.

,,H-Hai!" zakřičí pohotově.Celý vyčerpaný se šráká k sobě na pokoj a začíná se bát zítřka. Jen on a Byakuya ve stejné místnosti? Samy v jeho domě? Sakra! Osprchuje se a celý nervózní ulehne do postele, kde padne do tvrdého spánku.
,,K sakru...co mám dělat? Moje ruce se třesou a nedokážu napsat ani jeden pitomej znak. Co to bylo za pohled? *Vybaví si Byakuyovu rozjasněnou tvář* Neee, nee! Musím na to přestat myslet." začne třást hlavou a Byakuya se na něj nechápavě podívá.

,,Jsi v pořádku?" optá se ho a trochu povytáhne obočí.

,,Umm..jasněě!" vyhrkne Renji. ,,Já jsem ale pitomec...chovám se jak nějaká zastydlá holka." V tom se stane něco nečekaného. Ani se nenaděje a Byakuyovi rty jsou přitisknuty na těch jeho a on začíná postupně rudnout. ,,C-Co?" proletí mu bleskurychle hlavou.

,,Kuchiki Taichou~!" blíží se do jeho domu nějaký týpek. Vmžiku se od Renjiho odlepí a spořádaně usedne za stůl.

,,Nanda?" povídá lhostejně.

,,Mám nějaké informace ohledně Kuchiki Rukie a Kurosaki Ichiga, jak jste si přál." oznámí. Byakuya zvedne hlavu a napjatě poslouchá.

,,Kuchiki Rukia včera spala v jedné posteli společně s Kurosaki Ichigem. *Byakuyova nenávistná aura málem zboří půlku Seireitei* Ale máme také informaci, že spolu nespali a ani se k sobě nějak podivně netulili." Byakuya si oddychne a nařídí, že pokud by se Kurosaki měl k tomu dělat něco s Rukiou, tak mají povoleno mu ho bez upozornění a čekaní ustřelit, popřípadě uříznout motorovkou. ,,Chudák Ichigo. Nechtěl bych, aby mi ho někdo řezal motorovkou." začne Renjimu tikat obočí.Začíná se stmívat. Byakuya mu navrhne, ať se jde vyspat, že to dodělají zítra. Renji kráčí spokojeně ke dveřím, když v tom se všude zhasne. 

,,Huh?" proletí mu hlavou. Ucítí, jak za ním stojí Byakuya, který ho hned na to opře o dveře a věnuje mu polibek. To už Renji nemohl vydržet. Pevně k sobě kapitána 6. divize přitiskl a polibek více prohloubil. Při líbání položí Byakuya Renjiho na podlahu a pomalu ho začíná zbavovat Shihakusha. Renji celý vzrušený začne dělat totéž. Byly už skoro nazí.

,,Sen?!" vykřikne Renji a vyletí z postele jako namydlený blesk. ,,Ahh, nanda. Byl to jen sen." Začne se otřepávat a převlékat. ,,Proč zrovna já musím mít sny, co vypadají jako skutečnost?" povzdychne si.

***

,,Dovolená?" zírá nechápavě Renji na Kiru.

,,Zaslechl jsem, jak se kapitán Hitsugaya a kapitán Komamura bavili o tom, že tu teď 2 dny nebudete, protože prý máte dovolenou." vysvětluje Kira. Renji se na něj nechápavě kouká. Jen on a jeho kapitán? To po jeho extra žhavém snu nemůže, dopadnou moc dobře. ,,Sakra, teď přemýšlím, jako bych po tom netoužil." proletí mu hlavou. Rozpačitě si zakryje pusu a začne se červenat. Nad čím jsem to sakra přemýšlel!!!

,,Renji." ozve se ta ním ten hlas, který zatřásal jeho srdcem.

,,Hai, Taichou?!" vypískne a Hisagi s Kirou se na něj nechápavě podívají.

,,Nezapomeň si dnes připravit věci, zítra vyjíždíme." upřeně se na něj jeho kapitán podívá.

,,Hai!" pískne znovu. ,,Sakra, jsem úplně mimo!" kleje Renji v duchu.

***

,,Horké prameny?" zírá nechápavě Renji na ceduli před velkým hotelem.

,,Napadlo mě, že by tohle mohlo být dobré místo pro odpočinek." přivře Byakuya oči. Byli ubytování snad v nejluxusnějším apartmá, které tu mají.

,,Vypadá to tu moc pěkně." rozzáří se Renjimu oči. Byakuya jen přikyvuje hlavou a hodí své věci na postel.

,,Dáme si oběd a půjdeme do lázní, nezní to dobře?" namítne Byakuya.

,,J-Jasně. Souhlasím." vykoktá Renji. Spíš než oběd to vypadalo jako luxusní hostina. Stůl byl celý pokrytý jídlem a kolem běhaly rozkošné služky.

,,Nevěřil jsem, že k luxusnímu pokoji tu jsou i služebné." namítne Renji udiveně.

,,Samozřejmě, že nejsou. Ale dobré jméno se rovná dobrá pohostinnost."

 ,,Takže je to kvůli rodu Kuchiki?!?!?!?!" ptá se sám sebe v duchu.

Celý den si Renji užíval všech těch lázní a bazénů a k večeru si s Byakuyou zalezl do soukromého bazénu, který byl na terase jejich pokoje.

,,Opravdu se tu moc dobře relaxuje." konstatuje Renji šťastně.

,,Jsem rád, že se ti tu líbí." zašeptá Byakuya a Renji zrudne. Snaží se co nejvíc nemyslet na své sny a erotické představy. Je opřený o podivný kámen, který leží uprostřed bazénu. Najednou se z ničeho nic před ním objeví Byakuya.

,,Taichou?" zašeptá. V tom se k němu Byakuya přitiskne a políbí ho. Je tak mimo, protože stále neví, jestli se to opravdu děje, ale nemíní propásnout tuto chvíli, kdy se ke svému kapitánovi může dostat tak blíž, jak si vždycky přál. Zajede mu rukou do vlasů a tím jejich polibek prohloubí ještě víc. Byakuya ho opatrně položí na kámen a lehne si na něj. Dívá se mu upřeně do očí. Chtěl signál. Signál, že to může udělat. Renji to věděl a celý rudý začal přemýšlet, jak mu ukázat, aby pokračoval. Trošku se k němu zvedl a políbil ho. Začali se spolu něžně líbat a Renji ho jemně kousal do rtů. Když přišlo na to hlavní byl Renji celý vykolejený. Vykolejený z té bolesti, která se šířila jeho tělem, když se v něm Byakuya opatrně pohyboval. Ale zároveň se rozpouštěl z té slasti, která naplňovala jeho tělo....