Waking Feelings - 5.kapitola

Zase je jedno z těch teplých rán. Orandžovlasý mladík kráčí cestou do školy. Jeho šťastný úsměv nemohlo nic zničit. Lehký vánek rozcuchával jeho vlasy.

,,Huh? Karin?" otočí se a nechápavě se na ni dívá.

,,Volala jsem na tebe!" zamračí se na něj.

,,Honto? Co potřebuješ?" zamrká Ichigo s nevinným pohledem.

,,Nevzal sis svačinu! Na co celý ty dny myslíš?!" vyjekne. ,,Na co...myslím?" zamyslí se a znovu se pousměje. Je to přece tak jasné. Všechny jeho myšlenky ovládá ona. Ta drobná černovláska s fialovomodrými oči a tím nejkrásnějším úsměvem. Každá chvíle s ní je pro něj jako vzduch. Nedokáže myslet na nic jiného.

,,Už zase..." povzdychne si Karin, když vidí, že její bráška je opět myšlenkami někde daleko. Vrazí mu svačinu do ruky a odkráčí směrem do školy.,,Ta byla nějaká naštvaná..." zamyslí se Ichigo. Hodí svačinu do tašky, nahodí svůj šťastný úsměv a pokračuje v cestě.

,,Ichigooo~" nabíhá jeho směrem Keigo. Ichigo se otočí a s úsměvem kývne na pozdrav. To Keiga smete k zemi víc, než kdyby ho praštil taškou tak jako obvykle.

,,Co se ti proboha stalo?!?!?!?!" naběhne k němu Ikkaku a spol.

,,Bože, co je to za podělanej úsměv?!" uchechtne se Renji.

,,O čem to melete?" vyjekne Ichigo.

,,O čem to melete?" zopakuje po něm Ikkaku, i když s trochu jiným přízvukem.

,,Chmfff..." odfrkne si Ichigo. Zadívá se na konec chodby a rozzáří se mu oči.

,,Ty vole...co je?" mává mu Renji rukou před obličejem. Otočí se a málem ho trefí šlak, když uvidí na koho Ichigo tak zasněně zírá. Byla to ona, samozřejmě. Dnes zářila více než obvykle. Ichigo sklopil hlavu a pousmál se.

,,Ohayo, krásko." přišel k ní a chystal se jí políbit.

,,Tohle si dělejte v parku, Kurosaki." okřikne ho třídní. Ichigo se na ni přes rameno podívá a povzdychne si. Trošku se zašklebí a jeho rty putují na Rukiino čelo.

,,Jak ses vyspala?" zašeptá něžně.

,,Dobře." špitne Rukia a pohladí ho po ruce.

,,Tak to mě poser." sype ze sebe Renji nechápavě.

,,Chceš říct, že naše orandžová Jahoda se zamilovala?!" konstatuje Ikkaku. Zazvoní na hodinu, a tak se všichni vydají do třídy. Rukia si typicky přisedne k Tatsuki a Inoue, aby mohli pokecat o novinkách. Kolem Ichiga se udělá obří kroužek kluků.

,,D-Děláš si srandu?! Vy spolu chodíte?!" vyjekne Renji. Ichigo přikyvuje hlavou.

,,To proto se pořád takhle usmíváš?!" přidá se k němu Yumichika.

,,Neuvěřitelné. Kurosaki Ichigo se zamiloval." konstatuje Ulqui. ,,Blahopřeji." potřese mu rukou.

,,Debile! On chodí s Rukiou...nevyhrál pohár, abys mu musel blahopřát!" vyjekne Renji.

,,Proč tě to vůbec tak žere, Renji?" usměje se Ulqui šibalsky.

,,N-Nežere mě to!" braní se Renji.

,,Ale jo...nehorázně tě to žere...taky si ji chtěl co?" namítne znovu. Renji se na chvíli zasekne.

,,Kecáš voloviny." namítne a rychlými kroky vyjde ze třídy.

,,Renji!" rozejde se Ichigo jeho směrem.

,,Nech ho být." uchechtne se Ikkaku. Ichigo si toho nevšímá a míří za ním až na konec chodby. Renji hlasitě vydechne a praští pěstí do zdi.

,,Renji...já...kdybych to věděl..." sklopí Ichigo provinile hlavu. To poslední co chtěl bylo, aby nevědomě zranil svého přítele.

,,To nic..." zatřepe se Renjimu jeho hlas. ,,Jediné, co chci je, aby byla šťastná..." hlesne hlasem. ,,Ale varuju tě." zadívá se do Ichigové tváře. ,,Jestli jí jedenkrát ublížíš...bez přemýšlení tě zabiju, i když seš můj nejlepší kámoš." Ichigo se na chvíli zasekne.

,,Nikdy jí neublížím." řekne rozhodnutě.

,,To rád slyším." pokusí se Renji o úsměv. ,,Měli bychom se vrátit do třídy, nebo nás třídní zase zmasakruje." namítne a uchechtne se.

,,Máš pravdu...je to sadistická ženská." ušklíbne se Ichigo.

,,To teda je." zasměje se Renji. Společně se vrátí do třídy.

,,Abarai. Kurosaki. Neslyšeli jste zvonění?!" zpraží je hned, co do třídy dojdou.

,,Ehm. Museli jsme si o něčem promluvit." namítne Ichigo s klidným výrazem.

,,A od čeho jsou asi přestávky, Kurosaki." probodne ho pohledem.

,,Ale to bylo důležité."

,,Tak už usedněte do svých lavic. Laskavě." zavelí a oba zajedou do svých lavic.

,,Tak co...dali jste si přes držku?" chláme se Grimmjow jako pominutý.

,,Vypadáme na to snad?" ušklíbne se Ichigo.

,,Ne no." konstatuje Grimm. Ichigo otevře sešit a knihu. Otočí svoji hlavu a jeho pohled spočine na dívce ve druhé lavici. I Rukia se na něj podívá a šťastně se zasměje.

,,Jestli budeš kecat nějaký voloviny, nebo mě ztrapníš, zabiju tě!" upozorňuje Ichigo svého otce, když se zrovna chystá jít naproti Rukii. Dnes ji totiž chce představit své rodině, jakožto svoji přítelkyni. A zítra bude zase Rukia představovat jeho.

,,Spolehni se." usměje se Isshin šibalsky.

,,Všechny alba ze svého dětství jsem schoval!" vyplázne na něj Ichigo jazyk, zatímco si obouvá boty.

,,Nani?!" zakřičí Isshin z kuchyně.

,,Moc dobře jsem věděl, že jí je budeš chtít ukázat!" ušklíbne se Ichigo.

,,Chmfff....ty teda umíš kazit legraci!" urazí se Isshin.

,,Tak už si pospěš, onii-chan. Ať Rukia nedojde sem než vůbec vyjdeš." popohání ho Yuzu.

,,Hai, hai!" zamumlá Ichigo a vyletí ze dveří. Hned jak v dálce uvidí svoji drobnou krásku, tak přidá do kroku.,,Konbanwa." obejme ji a políbí ji.

,,Konbanwa." přitlaká Rukia. Ichigo ji chytí za ruku a pomalými kroky míří k němu domů.

,,Všichni se na tebe těší." usmívá se Ichigo od ucha k uchu.

,,Vážně?!" vyjekne Rukia překvapeně. Ichigo přikývne.

,,A kdyby náhodou můj otec říkal nějaké divné věci, tak si ho nevšímej. Je trochu šáblej." uchechtne se Ichigo, což Rukiu rozesměje.

,,Jsme tady!" oznamuje Ichigo, když zavře dveře. Chytne Rukiu za ruku a sebejistě s ní kráčí do kuchyně. Všichni se usmívají a nadšeně si Rukiu prohlížejí.

,,Já jsem Yuzu. Ichigova nejmladší sesta!" přiběhne k ní Yuzu a chytne ji ruku. Začne s ní nadšeně třást.

,,T-Těší mě. Já jsem Kuchiki Rukia." usměje se překvapeně Rukia.

,,Já jsem Karin. Také Ichigova sestra." přistoupí k ní Karin plaše a letmo si s ní potřese rukou.

,,Moc mě těší." pokyvuje Rukia hlavou.

,,A já jsem Isshin. Můžeš mi tykat." usměje se Isshin. ,,Oka-chaaaan." rozběhne se k obrazu jeho ženy a Ichigové matky. ,,Náš syn si konečně našel dívku!!! A já myslel, že bude nadosmrti sáááám!!" křičí a skoro až brečí dojetím.

,,Oja-ji!!!" začervená se Ichigo. ,,Říkal jsem ti ať neděláš voloviny!!" Rukiu to rozesměje a tak si zakrývá pusu.

,,Tvoje rodina je vtipná." špitne mezi smíchem.

,,Vůbec!! Jak se já jakožto inteligentní chlapec můžu narodit do tak dementní rodiny?!" zakleje Ichigo.

,,Nani?!" otočí se Isshin a probodne ho pohledem. 

,,Spíš jak já, takovej sexy chlap, můžu poradit takového idiota?" vyplázne na něj jazyk a už zase začne jejich hádka. Rukia na to vyjeveně zírá.

,,Toho si nevšímej....to u nich úplně normální." přistoupí k ní Karin a povzdychne si. ,,Dáš si něco k pití?" pobídne ji.

,,H-Hai." pousměje se Rukia.

,,Umm...proč jsem nějakým způsobem nervózní?" svírá Ichigo její ruku, když stojí před jejím domem. Rukia žije se svojí sestrou a jejím přítelem a dneska je jejich den D. Aneb den, kdy má Ichiga představit své rodině.

,,Bude to v pořádku. Sestra a její přítel jsou v pohodě." povzbudí ho svým úsměvem.

,,No já nevím..." otočí se k ní čelem a položí své ruce na její boky.

,,Vážně si z toho tak nervózní?" políbí ho Rukia něžně a položí své ruce na jeho ramena. Ichigo přikývne.

,,Nechci zkazit první dojem." uchechtne se.

,,Ten ty přece nikdy nezkazíš." usměje se černovláska znovu. ,,Tak jdeme." políbí ho znovu a zazvoní na zvonek. Ichigo nasucho polkne a stiskne její ruku.,,Přestaň z toho být tak vyklepaný." zasměje se.

,,Hele! Ty si snad nebyla nervózní, když si šla včera k nám?" změří ji pohledem.

,,Ummm!!" zasekne se Rukia. ,,T-Trošku!" vyjekne a to už se otvírají dveře.Dveře otevře černovlasá žena. Rukia jí byla opravdu hodně podobná.

,,Konnbanwa." prohlídne si Ichiga a podává mu ruku. ,,Já jsem Hisana. Rukiina starší sestra." namítne s okouzlujícím úsměvem.

,,J-Já jsem Kurosaki Ichigo. Hodně jsem toho o Vás slyšel." namítne nervózně.

,,Ale, Ichigo-kun. Nemusíš mi vykat. Nejsem zase tak stará." rozesměje se Hisana. ,,Říkej mi Hisano, prosím." namítne.

,,H-Hai." vykoktává Ichigo překvapeně.

,,Miláčku, už jsou tady." stoupne si Hisana ke schodům. Rukia zatím vede Ichiga do kuchyně, kde se ještě naposledy pořádně políbí, než usednou k večeři.

,,Vidíš, líbíš se jí." šeptá Rukia mezi polibky.

,,Myslíš?" ptá se tichým hlasem.

,,Samozřejmě. Komu by ses nelíbil." políbí ho. Vyruší je zakašlání. Odtáhnou se od sebe a Ichigo div nevypustí duši. Vedle Hisany stál její přítel. Byl o necelou hlavu vyšší než ona. Delší černé vlasy a šedé oči. Vypadal děsivě a pořádně si Ichiga prohlížel.

,,J-Já jsem Kurosaki Ichigo. Tě-Těší mě." podává mu nervózně ruku. Fuuu, vůbec nechápe, jak může rozzářená Hisana žít s tak děsivým chlapem.

,,Jsem Kuchiki Byakuya. Taky tě rád poznávám." probodne ho pohledem a pořádně stiskne jeho ruku. Ichigo má co dělat, aby nevyjekl tou nečekanou bolestí.

,,Hihi." zatlemí se jako debil, aby holky nepoznali, že oni dva nejspíš pozabíjí hned, co budou o samotě. Hisana je všechny posadí ke stolu a začne servírovat jídlo. Vonělo to úžasně, vypadalo to skvěle a chutnalo ještě líp. Hisana je ve vaření opravdu dobrá. Vyptávala se u jídla na spoustu věcí. Jako třeba kolik je Ichigovi let nebo zda-li má nějaké sourozence. Byakuya se zdržoval komentářů a raději se na nic neptal. ,,A-Asi se mu nějak nezdám?" krouží Ichigovi v hlavě. Když dojí, Hisana s Rukiou vezmou špinavé nádobí a odnesou ho do kuchyně. Ještě všechno nádobí musí umýt a uklidit, než se vrhnou na nějakou další společenskou aktivitu.

,,Kde jste se seznámili?" ptá se Byakuya a pohledem alá zabiju-tě, když jsou dívky v kuchyni.

,,Ve-Ve škole." vyhrkne Ichigo.

,,Soka. Doufám, že to s ní myslíš vážně. Pokud jí ublížíš stanou se ti nepříjemné věci." zasměje se jako pravý ďábel.

,,Ne-Nepříjemné věci?" vysoukává ze sebe Ichigo.

,,Rozsekám ti tvoji chloubu na nudličky, které ti potom nacpu do všech otvorů, které máš. Ruce ti vymáčím v kyselině. Oči ti napíchám na vidličku a nacpu ti je do pusy, abys je snědl. Je ti to jasné?" zasměje se s ledovým pohledem. ,,POMOC!! TEN CHLAP MĚ PROSTĚ NESNÁŠÍ!!!!!"