Waking Feelings - Ichiruki (4.kapitola)

Drobná černovláska mířila do zlatnictví. Konečně si ušetřila dost peněz na to, aby si mohla pořídit tu krásnou sadu, na kterou se před 2 měsíci dívala ve výloze. I když je moc drahá chce si ji pořídit, aby byla na zítřejší Valentýn co nejkrásnější. Nadšeně otevřela dveře zlatnictví.

Použil 2 kusy supersilné izolepy od Kisukeho, aby přilepil Kona ke skříni. Sedl si zády k němu na postel, kolem sebe mělkrabici, nůžky, izolepu, červený papír, spoustu druhů mašlí a něco vyráběl.,,Co máš k sakru za problém, Ichigo!" řve na něj Kon, který se snaží všemožně dostat ze skříně.,,Ty jsi můj problém." prohodí oranžovlasý klučina, který je stoprocentně zabraný do své práce. Jeho malé sestřičky abláznivý otčín odjeli pryč, takže si doma mohl vyřvávat a dělat co chtěl.
,,Co tam pořád vyrábíš?" ptá se Kon po hodině a zdá se, že se ze skříně nakonec nedostane.,,Tajemství." zamumlá Ichigo, který vypadá s nůžkami v ruce prudce nebezpečně. Drží v ruce nůžky a jen tak ve vzduchus nimi stříhá zatím, co civí před sebe. Zdá se, že to Kona docela znervózňuje. V tom se rozrazí dveře a v nich stojíčervenovlasý Renji s krycím jménem Ananas.,,Nemůžeš alespoň zaklepat, než sem vtrhneš?!" vrčí Ichigo, zatímco zakryje celou postel dekou, aby nikdo neviděl načem celou dobu pracuje.,,Jsem hrozně šťastnej! Musím se o tom přece nejdřív podělit s tebou, ne?" usmívá se Ananas od ucha k uchu.,,Jasně, jasně. Tak co je?" ušklíbne se Ichigo. Renji se nejdřív podívá na hodinky a zamumlá něco s tím, že bude musetběžet, ale ve dveřích Ichigovi řekne jeho velkou novinu a to tu, že zítra jde s Rukiou na rande. Ichigo zůstal strnule státna místě a upřeně hleděl na dveře.,,Ichigo? Děje se něco?" ptá se Kon nechápavě, když vidí, že něco není v pořádku. Uběhne pár minut a Ichigo se bezeslova otočí, vytáhne z tašky odznak Zástupce Shinigami, nechá své tělo volně ležet na podlaze a mizí pryč.,,Ichigo? Ichiiigoo~! Přece mě tu nemůžeš jen tak nechat ty tupče!" řve na něj, ale on už ho dávno neslyší.

,,Kone! Tak se vzbuď, ty pitomče!" budí ho drobná černovláska.,,Nee-san~!" zaúpí Kon hned, co vidí svoji milovanou sestřičku.,,Kde je Ichigo?" tázá se Rukia, která je dneska obzvlášť upravená a roztomilá. Na sobě má bílé šaty bez ramínek,které jsou pár centimetrů pod prsy obvázány černou stuhou, která je na levé straně zavázaná do mašle. Kon neváhá a dáse to vysvětlování.
Rukia poslala Kona k Uraharovi, aby se podíval, kde je Ichigo. Mezitím stojí uprostřed jehopokoje a snaží se vycítit jeho reiatsu. Vůbec ho necítí. Sakra! Nenapadlo ji, že nakonec bude ve skrývání reiatsu takdobrý. Pokaždé mu to nešlo ale teď...je v tom nějaký dobrý. Zamíří pohledem na postel přikrytou dekou. Je zřejmé, žepod tou dekou je něco, co Ichigo schoval, protože nechtěl, aby to Renji viděl. Došla k posteli a natáhla ruku, aby mohladeku oddělat. Na poslední chvíli si to rozmyslela a ruku oddělala. Sedla si na zem a přemýšlela.

Na obloze se už začínají objevovat červánky. Zvedla se a už byla odhodlána se podívat pod deku. Prudce s ní trhla. Naposteli leželi nůžky, kousky papíru, stužek a dárek, který byl zabalený do červeného papíru obvázán stužkou se srdíčky.Chtěla sklopit hlavu, protože si myslela, že je to dárek pro jeho dívku, ale zahlédla na krabici napsáno její jméno. Bylonapsáno tak úhledně až se ji rozbušilo srdce. Sedla si k posteli a dala se do rozbalování. Jakmile ho rozbalila do očí seji vlily slzy. Našla tam další vydání knihy, kterou má nejraději. ,,Vždyť ta kniha ještě ani není nikde ke koupení!" rozzáříse jí oči. Další věc je ta sada, kterou si včera chtěla koupit ve zlatnictví. V tom se ji v uších rozezní to, co k tomu dodalaprodavačka: ,,Říkala jsem mu, že už je zamluvená, ale tak moc o ni stál, že za ni nabídl o několik tisíc víc! Určitě to chtěl koupit svojí dívce jako důkaz toho jak moc ji miluje...." Po tváři ji začali téct slzy a na jejich rtech se vytvořil roztomilý a šťastný úsměv. ,,Ichigo...ty...pitomče." zašeptá, zatímco si tiskne krabičku k srdci. Ihned si sadu rozbalí avyzdobí se ní. Chce ho najít co nejrychleji, proto nemá cenu chodit dveřmi a tak vyskočí oknem. Kolemjdoucí zamilované páry se na ni se strachem dívají. To ji ale nezajímá. Běží, aby ho co nejrychleji našla a pevně objala.

Seděl u řeky. Tam kde sedí, vždy když ho něco trápí. Pozoroval, jak třešňové květy poletují v lehkém vánku a dopadají do řeky. Sedí tu už od doby, co utekl ze svého pokoje. Má chuť si vrazit facku. Správně by teď měl být na večírku u Inoue a blahopřát Renjimu a Rukii, aby spolu byli šťastní. Vždyť o to mu jde. Aby na její tváři viděl spokojený úsměv. Proto taky celé dny a noci dřel na brigádě, aby si vydělal dost peněz na všechno to, co si Rukia přála. Vždycky, když se nad něčím rozplývala, řekl ji na to své uštěpačné poznámky, protože chtěl, aby to dostala od něj. Ale nakonec je ten nejlepší Valentýnský dárek pro ni Renji. Měl by být rád. Tak proč není?,,Tak tady jsi." Vyruší ho povědomí něžný hlas. Vytřeští překvapeně oči a otočí se. Pohled na roztomilou Rukiu mu vyrazí dech.,,Co tu děláš?" vymaní ze sebe překvapeně. Místo odpovědi se k němu Rukia rozběhne a pevně ho obejme. Oddálí se od něj a vlepí mu facku. Ichigo na ni nechápavě zírá.,,Na brigádu chodím, abych mohl pomáhat tátovi s domácností." cituje jeho slova.,,Gomen," usměje se na ni Ichigo. ,,chtěl jsem ti udělat radost." zadívá se do země.,,Samozřejmě že si mi udělal radost....ty pitomče." začervená se drobná černovláska.

,,Ta paní říkala, že si za to nabídl o několik tisíc víc...proč?" zadívá se na něj, zatímco míří k jeho domu, aby se mohl nasoukat do svého těla a oni mohli jít k Inoue.,,Prostě jsem chtěl, aby si to dostala ode mne." zasměje se plaše.,,A ta knížka...ještě není v žádném knihkupectví...jak si ji dostal?" ptá se zvědavě.,,No...pořádně jsem se upravil a zašel jsem do vydavatelství, ve kterém pracuje ta spisovatelka, která ty knihy píše. Stačilo pár minut konverzace a řádného vysvětlení a kniha i s věnováním byla v mé ruce." vítězoslavně se protáhne. Rukia se začne šťastně začne smát, což rozesměje i Ichiga, který se na ni zasněně zadívá, protože až teď si všiml, jak je roztomilá, když se směje.

S několika hodinovým zpožděním míří konečně k Inoue. Je už tma a ochladilo se. Všiml si, jak se černovláska třese zimou. Hodil přes ni svoji mikinu. ,,Lepší?" zamrkal na ni. Rukia se usmála a celá rudá se zadívala na stranu. BUM! BÁC! Ozvalo se a celá obloha se zableskla krásnými barvami.,,Ohňostroj?" vypískli jednohlasně a na chvíli se zastavili, aby se na tu krásu podívali. Mezitím, co se Rukia kochala ohňostrojem, který se jí odrážel v očích, on se kochal ní. ,,Zajímalo by mě, jestli ví, jak moc po ní toužím." přemýšlel, zatímco se na ni upřeně díval. ,,Zajímalo by mě, jestli ví, kolik radosti mi její úsměv přináší." Roztomile se na ni podívá a usměje se. ,,Zajímalo by mě, jestli ví, jak často na ni myslím." honí se mu hlavou, zatímco se mu Rukia podívá upřeně do očí.,,Nanda, Ichigo?" vyprskne, když jeho upřený pohled přetrvává už delší chvíli. Ichigo zatřese hlavou a špitne něco ve smyslu: ,,To nic."
Ohňostroj ustanul a oni pokračovali směrem k Inoue.,,Naa, Ichigo." šeptne Rukia a letmo se na něj podívá. Ichigo se na ni podívá a zabručí něco jako: ,,Hm?",,Jsem ti za dnešek opravdu vděčná." zastaví a otočí se čelem k němu. On se začervená a začne si prohrabovat vlasy.,,Neudělal jsem nic tak moc-" přeruší ho její polibek. Oddálila se od něj, ale on položil své mužné ruce na její pas a znovu si ji k sobě přitáhl. Kousek od jejích rtů se ale zastavil. ,,Gomene." šeptne a chce ji pustit. Ona ho však obejme a přitiskne se k němu. Jejich pohledy se střetnou a rty se spojí. Oba si vychutnávají jemný a dlouhý polibek. Po chvíli zapojí i své jazyky, aby tento polibek prohloubili ještě víc. Trošku se od sebe oddálili a Ichigo opřel své čelo o to její.,,Tak dlouho jsem po tomhle toužil." zašeptá ji do ucha. Její koutky se od sebe oddálí.,,Kdybys nebyl tak stydlivej nemusel si čekat tak dlouho." rýpne do něj celá rozzářená. On se kousne do spodního rtu a společně s prohrabováním vlasů na ni vrhne nevinný pohled.,,Měli bychom jít." Namítne Rukia. On jen spokojeně přikývne a po cestě ji chytne za ruku.

U Inoue se zatím zábava neuvěřitelně rozjela. Všichni byli opilý až se tomu oba divili. Hned, jak se k nim doplazí Renji vyprskne na něj Ichigo naléhavou otázku. ,,Neříkal si náhodou, že máš dneska rande s Rukiou?" zavrčí.,,Tys mi to sežral? *Škyt*" Rukia se na něj nechápavě a rozzlobeně zadívá a vrazí mu pořádnou facku. Vedle Renjiho se náhle zjeví Ulquiorra a zdá se, že chce něco říct. Renji na něj ukáže prstem. ,,Strč si svoje rádoby chytrý věty typu: ,,Já jsem ti to říkal." někam." zavrčí. Ulqui si zklamaně odhrne vlasy z obličeje.,,Jé! Nikdy jsem si toho nevšimla...ale teď jak stojíte vedle sebe je to naprosto jasné!" přiběhne tam Inoue. Ichigo s Rukiou se podívají nejdříve na sebe a potom nechápavě na ni. ,,Vy jste pro sebe prostě stvoření!" Oba se začervenají a podívají se stranou.

,,Konečně doma!" oddychne si Ichigo, když zavře dveře od domu.,,Vážně tu dnes můžu zůstat?" ptá se Rukia.,,Samozřejmě! Nikdo není doma, takže v tom není žádný problém." rozzáří se. ,,Máš hlad?",,Velikej!" usměje se.,,Tak si něco uvaříme!" vyhrne si Ichigo rukávy. Vyhrabou ze skříně kuchařku a hledají v ní jídlo, které je co nejjednodušší na přípravu. Navlečou na sebe zástěry a dají se do společného vaření. Dali jídlo do trouby a společně se pomalými krůčky vydali na sedačku. Ichigo ji zasypával jemnými polibky, které si Rukia stoprocentně užívala. Opatrně jí sundával šaty a přitom neodlepil zrak od jejích fialovomodrých očí. Ona mu pomalu rozepínala košili a pásek. Když byly v těsném objetí úplně nazí cítili jak jim jejich srdce bijí. Jsou oba nazí...Ichigo by to chtěl...ale nechce, aby si Rukia myslela, že to musí udělat. Ona zřejmě vycítila, že nad něčím takovým přemýšlí. Nakloní se k jeho uchu: ,,To je v pořádku...chci to." kousne ho jemně do ucha.,,Kdyby Tě to bolelo...řekneš mi a já ihned přestanu." zašeptá ještě dřív, než do ní vnikne. Cítila, jak do ní něžně a pomalu proniká. Nejdříve cítila štiplavou bolest, která se postupně přeměňovala na slastný pocit. Oba cítili, že se blíží jejich vrchol.Zatřásli se a vzrušeně zasténali. Leželi spolu na gauči a mazlili se. Najednou se celým domem rozezněl alarm a ze stropu začala stříkat voda.

,,Počkej, počkej. Takže vy jste zapomněli, že si pečete jídlo, necítili jste žádný zápach a toho, že vám pomalu začíná hořet trouba jste si všimli až když začala ze stropu stříkat voda?" civí na něj nechápavě Ulquiorra. Ichigo jen přikyvuje hlavou.,,Tak tohle se mi teda ještě nestalo." uchechtne se Ishida.,,Co tím chceš říct?!" zavrčí Ichigo.,,Alespoň pro příště víš, že spolu nemáte nic péct." podrbe se Ulquiorra na bradě.